Místo, kde se začaly tvořit dějiny samostatného Československa, je dnes dokonale skryto před zraky náhodného pozorovatele. Je zahalováno divokou přírodou, která v tomto hraničním pásmu zavládla po roce 1951, v období, kdy hranici zadrátoval komunistický režim. Proč začal
Beneš plánovat ve svých
31 letech útěk z monarchie?
Důvod je jednoduchý. Za
ilegální činnost v domácí odbojové organizaci
Maffie mu hrozilo každým dnem zatčení. Několik jeho spolupracovníků policie již dopadla. Nyní byla řada na něm.
Trest smrti za velezradu visel ve vzduchu.
Aš navštívil již na konci srpna 1915. Kde se v místním
hotelu Lev setkal se svým spolužákem a spoluhráčem z pražské Slavie
Dr. Amerlingem. Ten v té době pobýval v
Aši jako lékař ve vojenském lazaretu, umístěném v budově ašského gymnázia (dnes ZŠ a MŠ Okružní), jen asi kilometr vzdálené od
bavorské hranice. Slovo dalo slovo a cesta byla naplánovaná do nejmenších detailů. Dr. Amerling, důstojník c. a k. armády, byl známý tím, že si občas zašel do blízkých bavorských hospod na černé pivo. Cestu znal dobře, i pohyb bavorských a rakouských strážců hranic.
První zářijový den přijel
Dr. Beneš opět do
Aše. V poledních hodinách
1. září 1915 se ve vycházkové uniformě vydává
Dr. Amerling polní cestou směrem k bavorským hranicím. S velkým odstupem ho následuje nenápadný muž s kloboukem, příručním zavazadlem,
batohem a falešným pasem – Edvard Beneš. Dr. Amerling svírá v ruce knihu, v případě, že narazí na bavorskou hlídku, rozevře ji za svými zády. To je signál pro
Beneše, aby se ukryl. Na nejbližší
bavorské nádraží v Schönwaldu je to lesními cestami několik kilometrů. Na cestě se náhle zjevuje bavorský četník,
Beneš mizí v podrostu. Dr. Amerling četníka odláká, když se později vrátí na místo setkání,
Beneše už nenalézá. Za čas dostal od
Beneše lístek, že se v pořádku dostal
vlakem do Hofu, odtamtud pak přes Mnichov do švýcarské
Ženevy.
Na jaře roku
1947 na tomto místě vzniklo
upomínkové zátiší. Malý státní znak z kamenné drtě, obehnaný ze tří stran hliněným valem, v jehož čele bylo z černobílé mozaiky vyvedeno památné datum 1. IX. 1915.