Národní přírodní památka
Barrandovské skály zahrnuje významné
geologické profily dokumentující
prvohorní vývoj pražské pánve a vývoj života v tomto období. Nacházejí se zde lokality zkamenělin (převážně koráli, mechovky, ramenonožci, trilobiti a lilijice) a jedinečná Barrandova skála s detailně
zvrásněnými vápenci. Povrch vápenců pokrývají porosty akátu, třešně
mahalebky a
hlohu, jen zřídka pak dub pýřitý a
dřín.
Z živočichů jsou zde hojně zastoupeny druhy vázané na teplomilné skalní stepi, jakými jsou např. srstnatka karpatská, na území
Prahy ohrožení
střevlíci, vzácní
motýli (otakárek fenyklový a otakárek ovocný, ostruháček kapinicový nebo
modrásek rozchodníkový). Z ptactva můžete zahlédnout
budníčka menšího, rehka zahradního, červenku obecnou,
pěnici pokřovní nebo brhlíka lesního a
výra velkého. Lokalitou vede naučná stezka
Barrandovské skály – Chuchelský háj.
Ikonický nápis Barrande
Nápis zdobí skálu, na níž francouzský stavební inženýr a paleontolog
Joachim Barrande objevil v 19. stoleté množství zkamenělin. Pamětní desku roku
1884 vyrobila a 300 zlatými sponzorovala První Českomoravská továrna v Libni. Na instalaci desky v hodnotě 572 zlatých pak byla provedena sbírka mezi významnými geology v USA. Písmena tvořící nápis Barrande jsou podbarvena žlutou barvou a překryté
13 gramy 24karátového zlata, aby se nápis během dne náležitě blyštil. Deska je 5 metrů dlouhá, 1,5 metru vysoká a váží asi 800 kg.
Kdo byl Joachim Barrande
Francouzský geolog a paleontolog
Joachim Barrande se narodil 11. srpna 1799. Celosvětově ho proslavil
průzkum geologických útvarů a zkamenělin ve
středních Čechách. Později se v Čechách také vrátil ke svému původnímu povolání – mostnímu stavitelství. Vědec odkázal
Národnímu muzeu svojí pozůstalost, mimo jiné
statisíce zkamenělin, které při svých výzkumech nalezl a popsal. Je po něm pojmenovaná pražská čtvrť Barrandov.