V případě této realizace je zcela nezbytné zmínit, že se v tomto novorenesančním
domě Viléma a Marty Hirschových nacházel zcela první Loosem upravovaný byt v Plzni. Byl navržen v roce 1907 ve velmi luxusní podobě a zaujímal celé první patro. O dvacet let později Loos byt ještě rozšířil a doplnil o drobnou dvorní přístavbu verandy, a navíc ve druhém patře navrhl mládenecký
apartmán pro syna Hirschových,
Richarda.
Richardův byt byl řešený jako
bydlení mládence, zahrnoval pouze salón, ložnici a sociální zařízení, kuchyně v tomto případě nebyla potřeba.
Hirschovým se podařilo úspěšně
uprchnout před nacisty do Argentiny, později se usadili v
Austrálii. Těsně po válce v objektu sídlil Americký ústav, mimo jiné zde proběhla také jednání o soutěži na pomník „Díky Ameriko“ k poctě americké armády.
Od 50. let vzácný,
Loosem navržený byt manželů Hirschových fungoval jako
školní družina. V šedesátých letech byl
interiér bytu odstraněn a zničen, zbylo jen pár fragmentů, které ale postupně mizely v letech následujících. V 90. letech dům fungoval jako ubytovací zařízení Západočeské univerzity. Dnes je využíván jako
bytový dům, jehož vlastníkem je město
Plzeň.
V roce 2012 se Odboru památkové péče magistrátu města Plzně
podařilo v domě objevit téměř kompletně dochovanou Richardovu ložnici z roku 1927 s charakteristickými vestavěnými šatními skříněmi.
Loos zde použil kombinaci temně zeleně lakovaných rámů skříní s orientálními tapetami na skříňových dveřích. Realizace, která
byla považována za ztracenou, se tak vrátila do povědomí odborníků. V roce 2015 nechalo město původní dochovaný nábytek kompletně zrestaurovat. Vybavení navazujícího Richardova salónu v 80. letech 20. století odvezl soukromý sběratel Vladimír Lekeš a po revoluci jej restaurovaný nechal instalovat v
nových prostorách v Praze jako soukromou expozici.