V muzeu Anatomického ústavu jsou uchovávány preparáty, které slouží ke studiu normální anatomie člověka a preparáty z oblasti srovnávací anatomie obratlovců, které umožňují poznávání jejich stavby a jejich podobnosti s anatomií člověka.
Anatomické muzeum je součástí Anatomického ústavu 1. LF UK. Od počátku bylo koncipováno jako muzeum srovnávací anatomie – umožňuje tedy
porovnání stavby těla různých živočichů s tělem člověka. Sbírky přispívají k pochopení zákonitostí evoluce člověka jako biologického druhu.
Muzejní sbírky obsahují
důležité přírodniny od bezobratlých až po člověka. Některé exponáty, například Haterie novozélandská a Ptakopysk podivný, jsou unikátní i v mezinárodním měřítku. Podobně významný je i kompletní
exemplář kostry Plejtváka malého – vedle
Národního muzea v Praze jde o jediný kompletní skelet velryby v českých muzeích.
V současnosti čítá muzeum
2 068 katalogizovaných položek, přičemž vystavena je z prostorových důvodů jen velmi malá část. Zbytek je uložen v depozitu a slouží čistě pro vědecké účely. Nejrozsáhlejší část sbírky je zaměřena na normální anatomii člověka – tvoří ji
řezy orgány,
preparáty zhotovené anatomickou pitevní technikou,
odlitky dutin orgánů,
kosti,modely či plastinované preparáty. Další část se věnuje srovnávací anatomii a obsahuje
kostry a orgány zástupců všech tříd a
řádů obratlovců.
Sbírka
slouží primárně k výukovým a vědeckým účelům, zejména studentům lékařství a příbuzných oborů a to jak na lékařských fakultách, tak na Přírodovědecké fakultě UK. Veřejnosti je přístupná po předchozím objednání, přičemž správci muzea preferují větší skupiny zájemců například z řad škol. Veřejnosti se muzeum
otevírá v rámci Muzejní noci.
Z historie muzea
Budova Anatomického ústavu byla postavena v
období 1874–1877 pro výuku anatomie a histologie.
První sbírku anatomických preparátů na pražské lékařské fakultě založil
František Josef Du Toy, pražský rodák, který se za pobytu v Lipsku a zejména v Leidenu naučil Ruyschově technice nástřikových preparátů.
Velkým množstvím preparátů do sbírky přispěl
vedoucí anatomického ústavu J. G. Ilg, který také bývá označován za zakladatele muzea. Zmínit musíme rovněž osobnost
prof. Vincence A. Bochdalka, který v roce
1821 přivezl
z cesty po Skandinávii velké množství srovnávacího materiálu, celkem se jednalo o tři stovky skeletů a mokrých preparátů. Prof. Bochdalek se také zasloužil o získání cenných materiálů od firmy V. Frič a
z uhynulých zvířat zoologických zahrad.
Dnes už je příjem nových exponátů z důvodu velmi přísné legislativy při nakládání s ostatky jak lidskými, tak ohrožených druhů živočichů, jen minimální. Nynější podobu expozici, stejně jako expozici nedalekého
Stomatologického muzea, dal prof. Václav Seichert.