Barokní umělé jeskyně
Arcibiskupského zámku v
Kroměříži jsou plné
polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty, které v roce 2025 objevila vědkyně z Univerzity Palackého. Unikátní objev učinila Jana Zapletalová při zkoumání štukové výzdoby zámku.
Ametysty tvoří výzdobu takzvaných grott neboli umělých
jeskyní. Během vědecké práce na bohaté štukové výzdobě sal terren zámku si historička umění Jana Zapletalová všimla, že se jeskyně na některých místech neobvykle třpytí. Byl začátek ledna a kolegové paní Jany několik hodin odebírali vzorky štuků k laboratorním analýzám. Na lešení mohli pracovat jen dva, a tak vedoucí katedry dějin umění začala s baterkou podrobně prozkoumávat sousední
potemnělé grotty. Když se dostala za
sochu Apollóna, která je dominantou jedné ze dvou jeskyní, všiml si třpytivých odlesků a v tu chvíli jí došlo, že ametysty pod vrstvami depozitů jsou téměř všude!
Arcibiskupský zámek v Kroměříži nechal na konci 17. století vystavět a vyzdobit
olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Zámek patří díky svému významu a uměleckým kvalitám k památkám zapsaným na seznamu světového dědictví UNESCO. Dosud však nikdo netušil, že ukrývá poklad ve formě
stovek ametystů a dalších minerálů, kterými jsou vyzdobeny obě grotty – umělé jeskyně vybudované na konci 17. století v suterénu zámku.
Světově unikátní grotty s polodrahokamy
Umělé jeskyně, které měly napodobovat přírodu, se těšily v baroku mezi evropskou aristokracií velké popularitě. Díky vodním hříčkám a chladu sloužily k letnímu
osvěžení a zábavě a zpravidla v
nápadité umělecké výzdobě ukrývaly nějaké jinotajné poselství. Dekorace drahými kameny v obou kroměřížských grottách v tak velkém rozsahu je podle Jany Zapletalové světově jedinečná.
Ametysty jsou společně s
dalšími minerály a lasturami nejen součástí
stěn a
kleneb, ale v
Důlní grottě jsou zabudované i v
podlaze. Unikátní výzdobu nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který byl stavebníkem
kroměřížského zámku a
zahrad. Sám si však grotty v plné slávě neužil, jelikož zemřel těsně po jejich dokončení v roce 1695. Ametysty je
nejvíce vyzdobena část
Apollonovy grotty bezprostředně kolem sochy boha slunce, který alegoricky zosobňoval samotného biskupa Karla (biskup byl spojován se zářícím kamenem či sluncem, kdy paprsky své víry a poznání přinášel duchovní i hospodářskou obnovu Moravy).
Ametysty objevené v kroměřížském zámku jsou tuzemského původu, pocházejí
z kopce Květnice u Tišnova. V historických pramenech lze navíc dohledat, že byly na stavbu převáženy v pivních sudech. Větší část ametystů se v minulosti ze
zámku ztratila. Zda to byl důvod, proč byl zbytek kamenů zakryt vrstvou malty, a tedy skryt očím veřejnosti, ale i odborníků, není dosud jasné. Nyní je hlavním cílem Arcibiskupství olomouckého
zajistit restaurování památky, nyní se tyto výjimečné prostory nacházejí v havarijním stavu.