Zřícenina hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi 10 kilometrů severně od hradu Pernštejna a tvoří dominantu krajiny v okolí Pivonic. Zubštejn nebyl příliš rozlehlý, protože jeho rozměry určovalo temeno kopce, na němž byl postaven. Na severní straně byl chráněn širokým a hlubokým příkopem.
Zubštejn, nazývaný latinsky Lapis (Kámen), se tyčí na strmém kopci
jihovýchodně od obce Pivonice. Vystavěn byl
na počátku 14. století, kdy se
rod pánů z Pernštejna rozrůstal a jeho členové potřebovali nová sídla. Zprávy o dřívějším založení Zubštejna lze pak zřejmě připsat pozdějším falzům bystřického archiváře A. Bočka. V roce 1358 získal Zubštejn moravský markrabě Jan Jindřich. Za jeho éry byl hrad rozšířen a opevněn. V roce 1446 se Zubštejn navrátil do rukou pánů z Pernštejna a v nich už zůstal. Za husitských válek byl určitě vážně poškozen, protože v dobových zprávách se uvádí pouze jako hradiště (tj. místo zbořeného hradu). Ale Pernštejnové jej obnovili. Vilém z Pernštejna přistoupil k modernizaci hradu a ke stavbě pořádného opevnění; tehdy vzniklo na hradě
pět dělostřeleckých bašt. Osudnou se hradu stala finanční krize Pernštejnů v 16. století, kdy od roku 1547 se hrad uvádí jako pustý.
Současným majitelem zříceniny hradu je město Bystřice nad Pernštejnem, které připravuje její zabezpečení a zpřístupnění veřejnosti. Zřícenina Zubrštejna je nejmohutnější v celém okolí a patří mezi nejkrásnější cíle jakéhokoliv výletu. Do dnešních dnů se dochoval zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věže, k jejíž bráně vedl padací most. Ze zříceniny je vidět Sýkoř (nejvyšší hora Hornosvratecké vrchoviny), Pohledecká skála s okolím Studnic a jižně se dá dohlédnout až téměř k Brnu.
Podle návrhu akademického sochaře Josefa Čecha vyrostl v roce 1955 na paloučku před hradem památník A. Šťourače s deskami svědčícími o založení KSČ v okolních vesnicích. Po roce 1990 však byla většina této výzdoby odstraněna.