Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.
Národní divadlo je
reprezentativní scénou České republiky, ztělesněním vůle českého národa po národní svébytnosti a samostatnosti. Na jeho budování se sbírkami podílely široké vrstvy všeho lidu a
slavnostní položení základního kamene 16. května 1868 se stalo všenárodní politickou
manifestací. Je nositelem národního kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu. Půvabem Národního divadla je jeho
tradiční repertoár českých klasiků.
Soubory střídavě vystupují v historické budově
Národního divadla, ve Stavovském divadle a v Divadle Kolowrat. Všechny tři umělecké soubory vybírají svůj repertoár nejen z bohatého klasického odkazu českých autorů, ale zaměřují se také na moderní světovou tvorbu.
Přes Pražskou informační službu je možné zajistit mimořádné prohlídky budov Národního divadla. Unikátní interiéry si můžete prohlédnout také v rámci národních svátků či při významných jubilejích budovy. Celková prohlídka vybraných prostor Národního divadla vás zavede k základním kamenům, do hlediště a hlavního foyer, kde můžeme obdivovat díla Mikoláše Alše, Františka Ženíška a dalších umělců generace Národního divadla. Při zvláštních příležitostech bývá otevřen i Prezidentský salonek, který je paradoxně umístěn na nejhorším místě, odkud prezident v lepším případě vidí polovinu jeviště a někdy ani to ne. Byla to svérázná pomsta českých stavů tehdejšímu panovníku Františku Josefu I., od kterého se čekal větší příspěvek na stavbu divadla a také že nedošlo ke korunovaci Františka Josefa českým králem. Císař František Josef I. na stavbu přispěl poprvé osobním darem 5 tisíc zlatých, po vyhoření divadla ihned daroval dalších 13 tisíc zlatých ze své osobní pokladny.
Scény Národního divadla:
Národní divadlo – historická budova Národního divadla z roku 1883 je obecně považována za první divadelní scénu České republiky. Je profilovým domem instituce Národního divadla.
Stavovské divadlo – jedno z nejstarších evropských divadel, ve kterém je od roku 1783 nepřetržitý divadelní provoz. Zhlédnout zde můžete představení Opery, Činohry a Baletu.
Nová scéna – divadelní budova z roku 1983, divadelní scéna se specifickou dramaturgií. Zhlédnout zde můžete představení souborů Laterny magiky, Činohry, Baletu a Opery a řadu dalších originálních projektů.
Státní opera – státní opera se po rekordně krátké tříleté rekonstrukci opět otevřela veřejnosti. Symbolicky, v neděli 5. ledna 2020, přesně 132 let od jejího prvního otevření v roce 1888.
Z historie divadla:
Myšlenka vybudování důstojného kamenného divadla se zrodila na podzim roku 1844 na poradách vlastenců v Praze. Teprve v dubnu 1851 vydal Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek. O rok později byl z výnosu prvních sbírek zakoupen pozemek bývalé solnice o rozloze necelých 28 arů. Národní sbírka ale nebyla hlavním zdrojem financování stavby Národního divadla, dostatek prostředků poskytl stát, výstavu zahájení výstavby navštívil také císař František Josef I. a při té příležitosti věnoval svůj první osobní příspěvek ve výši 5 tisíc zlatých. Budova byla postavena podle návrhu Josefa Zítka ve stylu pozdní severoitalské renesance.
Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých. Jakmile se o vyhoření divadla dozvěděl císař František Josef I. okamžitě věnoval ze své osobní pokladny dalších 13 tisíc zlatých. Město Praha přispělo částkou 100 tisíc zlatých a Velká národní loterie v roce 1877 vynesla pčes 238 tisíc zlatých. Více než 1 milion zlatých se vybralo během národní sbírky po požáru divadla. Rekonstrukcí byl pověřen architekt Schulz, který plně respektoval Zítkovu architekturu, ale propojil Zítkovu budovu divadla s Prozatímním divadlem a nově postaveným Schulzovým domem. Původní dřevěná střecha byla nahrazena kupolí s ocelovou konstrukcí, bylo zavedeno ústřední topení, vylepšena ventilace a plynové lampy byly nahrazena elektrickým osvětlením. Budova Národního divadla byla otevřena 18. listopadu 1883 představením Smetanovy slavnostní opery Libuše, pro tuto příležitost zkomponované.
Výzdoba interiéru a základní kameny:
Významné byly také práce prováděné na
interiéru divadla. Na výtvarné výzdobě se podíleli významní
čeští umělci - Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Václav Brožík a Julius Mařák. Slavnou
oponu Národního divadla vymaloval
Vojtěch Hynais, který na ni spotřeboval 26 kilogramů barev. Symbolizuje obětavost národa při stavbě Národního divadla, které je na oponě symbolicky představeno jako antický chrám umění a múz.
Strop pak zdobí
osm obrazů od Františka Ženíška, které zachycují jednotlivé druhy umění. Významnou část výzdoby divadla tvoří busty. Těch je tu na 80 a ve své kamenné pobobě tu zůstávají známí herci, básníci, spisovatelé a umělci spojení s Národním divadlem.
Do základů divadla byly
položeny kameny z historických míst české země. Místnost se základními kameny je možné navštívit, leží šest metrů pod úrovní Vltavy. Původně měl být dovezen základní kámen pouze z hory
Říp, nakonec však byly dodány také kameny z hory
Blaník,
Radhošť,
Vyšehradu,
Hostýna,
Žižkova,
Svatoboru u Sušice, Branky na Dobeníně u Náchoda,
Boubína, Zlatého koně u Tmaně,
Trocnova, Práchně u Horažďovic,
Čerchova,
Buchlova,
Lipníku,
Helfštýna,
Doudleb, zříceniny
Podlažického kláštera u Chrasti a Záhlinice. Z Podivína navíc došla cihla uhnětená z hlíny a vody ze studánky, u které křtil sám sv. Cyril.
Opony Národního divadla:
První
oponu pro Národní divadlo vytvořil
František Ženíšek. Ta však byla zničena při požáru divadla v roce
1881 a nahradila ji opona
Vojtěcha Hynaise z roku
1883. Během prací na oponě pobýval malíř v Paříži, kde se nechal inspirovat a při malbě postav na oponu pracoval s pařížskými modelkami a modely. Někteří vlastenci mu pak vyčítali, že jsou postavy příliš hubené a neodpovídají slovanským korpulentním tvarům.
Opona váží
180 kilogramů a zabítá plochu 142 metrů čtverečních.
Nápis "Národ sobě" má připomínat, že na Národní divadlo se český národ skládal krejcar po krejcaru.
Hynaisova opona však není v divadle jediná – Národní divadlo má hned
tři opony. Kromě ozdobné Hynaisovy je to ještě ručně ovládaná „
děkovačka“ z tmavě červeného sametu a pak
železná bezpečnostní. Ta má v historické budově při požáru oddělit jeviště od hlediště. Jedna taková už tu ale jednou shořela...
Jak si zakoupit vstupenky:
Předprodej vstupenek na všechna představení (Baletu, Činohry, Laterny magiky a Opery) je v prodeji obvykle na 6 měsíců dopředu.
- Online nákup a rezervace
- Osobně v pokladnách (Hlavní pokladna Národního divadla – budova Nové scény, Národní 4; pokladna Stavovského divadla, Železná 24; pokladna Státní opery, Legerova 75)
- Večerní pokladny (večerní pokladna se otevírá 45 minut před představením)
- Autorizovaní prodejci (ColosseumTicket, TicketPortal)
Kdy se divadlo před představením otevírá?
Národní divadlo, Státní opera a Stavovské divadlo se otevírají
45 minut před představením, v této době také fungují pokladny ve foyerech budov. Hlavní pokladna na
Nové scéně v hrací dny funguje od rána nepřetržitě až do času zahájení představení. Hlediště
Nové scény je zpřístupněno 30 minut před představením.
Jaké oblečení si vzít do Národního divadla?
Dress code bývá předepsán
jen pro mimořádné události. Svým zevnějškem dává ale divák najevo, že si je vědom slavnostního okamžiku, který v divadle prožívá. ND proto očekává, že svým zevnějškem, oblečením a chováním respektuje divák v hledišti a přilehlých prostorách divadla
společenské zvyklosti obvyklé při návštěvě divadelního představení.
Kde u divadla zaparkovat a kolik to stojí?
Při návštěvě Národního divadla a
Nové scény je možné využít
podzemní parking ND (vjezd z ulice Ostrovní). Při návštěvě
Státní opery můžete sjet ulicí Wilsonova z levého pruhu těsně před budovou do nadzemních garáží Parking Centrum, cena za parkování činí 60 Kč za hodinu. U
Stavovského divadla bohužel není možnost parkování, ale využít lze podzemní parking Národního divadla (vjezd z Ostrovní ulice) nebo hlídaná parkoviště v obchodních domech
Kotva (Revoluční 1/655, Praha 1) či Palladium (Na Poříčí 1079/3a, Praha 1).