Většina rybníků na Třeboňsku byla postavena již koncem 15. a hlavně v 16. století za vlády českého šlechtického rodu Rožmberků. Nejslavnějšími staviteli těchto rybníků a vodních děl byli Mikuláš Ruthard z Malešova, Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan.
O rozšíření jihočeských rybničních soustav se zasloužil podnikavý a odvážný
Jakub Krčín z Jelčan. Do rožmberských služeb nastoupil roku 1561, o rok později se stal purkrabím na Krumlově. Krčín horlivě usiloval o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství, stavěl dvory, pivovary, ovčíny a rybníky. Největší pozornost soustředil na rozšíření rybniční soustavy třeboňské. Roku 1570 zahájil odvážnou stavbu
Nevděku (Světa), 1571
Spolského, 1574 rozšířil
Opatovický, 1577 postavil
Potěšil, rozšířil
Naději a Skutek, 1580 rozšířil
Dvořiště a Záblatský. Roku 1584 přistoupil ke stavbě svého životního díla, mohutného
Rožmberka. V roce 1588 byly rozšířeny rybníky
Vlkovický a Horusický. Rožmberk byl dokončen roku 1589. Toho roku opustil Krčín rožmberské služby a odstěhoval se na svůj statek Sedlčany, kde zemřel roku 1604.
Štěpánek Netolický (asi 1460-1539) pocházel z poddanské rodiny z Netolic. Na přelomu 15.-16. století se vyučil rybníkářskému řemeslu (dříve oborník) při stavbách rybníků u Lomnice nad Lužnicí. Z té doby se připomínají rybníky
Starý Koclířov, Tisý (1502-1504), od Třeboně pak
Ruda. Po roce 1505, kdy se stal Štěpánek hlavním rybníkářským hejtmanem a fišmistrem, dokončil důmyslný návrh rybniční soustavy „na pláni Třeboňské“, kde nejvýznačnější místo svojí rozlohou mají rybníky
Opatovický (1510-1514),
Horusický (1511-12) a
Kaňov (1515) a rozšíření rybníka
Záblatský (1509). Z těchto plánů pak pravděpodobně vycházel i Jakub Krčín z Jelčan. Jeho nejproslulejší a také nejznamenitější vodohospodářské dílo je
Zlatá stoka (1508 -1518). Štěpánek výhodně využil přírodních podmínek a bývalého náhonu k Opatovickému mlýnu a vedl stoku (Strúhu) tak aby naháněla a vypouštěla všechny hlavní rybníky Třeboňska.
Mikuláš Rutard z Malešova (?-po1576) pocházel z vladycké rodiny od
Kutné hory, odkud se pak odstěhoval za svým otcem do
Českých Budějovic. Objevuje se ve službách pánů Krajířů z Krajku na chlumeckém a novobystřickém panství. Jeho učitelem byl Štěpánek Netolický. Mikuláš Rutard stavěl své rybníky převážně
na Chlumecku. Prvním rybníkem je rybník
Kanclíř, který začíná stavět po roce 1540 a který má nejdelší hlavní hráz na Třeboňsku 2 600 m. Význačnou
Rutardovou rybniční stavbou důležitou pro svou retenční funkci na povodí Hostice byla stavba rybníka
Staňkovského zvaného původně
Soused, který byl následně přejmenován na rybník
Kačlehy.
Rozhodující význam pro zdokonalení a rozvoj rybníkářství na
Třeboňsku měl
Josef Šusta (1853-1914). Jeho kniha “
Výživa kapra a jeho družiny rybničné” se stala světovou učebnicí rybníkářství. Šusta svými výzkumy a jejich ověřením v praxi postavil rybníkářství na vědecký základ a je právem označován za nestora moderního rybníkářství.