Cesta je obdobou křesťanské křížové cesty, má též čtrnáct zastavení. Pojmenovává největší bolesti moderního člověka a vede ho k naději. Cesta začíná v Píseckých horách "U Vodáka" (parkoviště) a končí na Vyhlídce píseckých lesníků.
Bolestné kameny jsou symbolem utrpení současného člověka a hledání naděje v boji s osudovými ranami. Duchovními rodiči projektu se stali zpěvačka Marta Kubišová a prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík.
Osnovou záměru bylo čtrnáct nejpalčivějších bolestí dnešní doby: Nedostatek lásky – Výčitky svědomí – Vyloučení – Rozpad rodiny a vztahů – Ztráta důvěry a víry – Opuštěnost – Deprese – Násilí a nenávist – Závist – Rozchod partnerů – Zrada – Ztráta zaměstnání – Nemoc – Smrt blízkého; vše završil a spojil princip Naděje. Studenti shromažďovali na území celé republiky příběhy lidí z domovů důchodců, věznic, hospiců, dětských domovů a dalších veřejných institucí – čtrnácti vybraným příběhům pozitivně překonaných bolestí a patnáctému příběhu o naději v rámci tzv. nahrávací fáze projektu propůjčili své hlasy přední čeští herci. Byly zaznamenány na CD a budou zpřístupněny i prostřednictvím mobilní aplikace.
Hmatatelným dovršením neobvyklého záměru bylo vybudování tzv. křížové cesty moderního člověka, která našla své místo v krajině Píseckých hor. Vychází ze symboliky křesťanské křížové cesty a jejího poselství – čtrnáct bolestí – čtrnáct zastavení směřujících k vrcholu – zastavení naděje. Zásadním tématem počátečních úvah bylo hledání trasy celé cesty, jejíž konečnou podobu navrhl (písecký rodák) MVDr. Václav Holý. Trasa měří 1,5 km a stoupá z lokality U Vodáka malebným prostorem přírodního parku až k Vyhlídce píseckých lesníků pod vrchem Jarník (609 m.n.m.).
Výtvarným ztvárněním Cesty bolestných kamenů byla pověřena architektka Laura Jablonská – návrh od počátku tematicky pracoval s kamenem jako symbolem břemene a tíhy, stavěl na myšlence pohledově dominantních prvků, lidském měřítku a principu vertikality, která člověka přesahuje. Ve spolupráci se studenty byly v píseckém kamenolomu vybrány tvarově i barevně výjimečné kameny o váze 5 – 7t, které byly náročným způsobem svisle kotveny do terénu. Sjednocujícím výtvarným prvkem cesty se stal kruh jako symbol jednoty, absolutna, nekonečnosti a věčnosti. Princip je přítomen v každé z bolestí a vrcholí zastavením naděje. Na každém kameni je připevněna kovová obruč nesoucí název bolesti a čočku rubínového skla, symbolizujícího kapku krve. Za čtrnáctým zastavením cesta prudce stoupá členitým terénem k vrcholu – Vyhlídce píseckých lesníků. Přeneseně lze i zde hledat souvislost s obtížnou cestou za nadějí, ke které je třeba vyburcovat vůli a zbytky sil. Konec je tak i pomyslným začátkem.
Zastavení naděje je završením cesty ve faktickém i přeneseném smyslu slova. Svou podobou se z celku vymyká, motivem kruhu celek propojuje. Není již břemenem, je příslibem. Jedná se o kruhovou skulpturu o průměru 2,5 m vytvořenou z masivních kovových plátů uspořádaných ve čtyřech segmentech, jejichž rozhraní vykresluje v ploše motiv kříže. Její střed je prolomen diskem z matného skla, jímž prochází světlo a který tmavou plochu kovu "rozsvěcuje", jako naděje blízká na dotek. Povrch kovových plátů nese stopy po více než tisíci vystřílených projektilech – symbolicky jsou tak připomenuty jizvy, které po přestálém zápase zůstávají otištěny v paměti.