Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Černohorský močál u Kvildy

Černohorský močál u Kvildy

Příroda
Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.
Černohorský močál se ze správního hlediska v minulosti nacházel na území revírů Filipova Huť a Hraběcí Huť. Dnes Černohorským močálem probíhá správní hranice obcí Modrava a Kvilda respektive správní hranice Plzeňského a Jihočeského kraje.

Černá hora je významnou zásobárnou vody. Na jejich svazích pramení Teplá Vltava, Černohorský a Ptačí potok nebo Grosser Schwarzbach. Na rozvodnici Černohorského potoka a levostranných přítoků Teplé Vltavy (tj. na rozvodnici Otavy a Vltavy) se nachází Černohorský močál. Černohorský močál je situován do mělkého sedla mezi Čertův vrch a severozápadní svah Černé hory. Staré mapy kopírují plochu vrchoviště s rozsáhlým porostem kleče s rašelinnou vrstvou. Z jihu je vrchoviště odděleno táhnoucím se průsekem po drátěném zátarasu z 80. let, který představoval pomyslnou železnou oponu. Podél průseku probíhají odvodňovací kanály, z nichž mnohé byly revitalizovány. Kromě vrchoviště a odvodňovacích rýh je Černohorský močál obklopen podmáčenou smrčinou. Zejména v odvodňovacích rýhách a podmáčených smrčinách můžete spatřit do černa zbarvenou hladinu, která se jeví jako chladná a zrádná. Zvlášť v době, když se těsně nad močálem převalují ranní mlhy jen nejasně naznačující keře kleče, borůvek či vřesu, roste pravděpodobnost, že šlápnete vedle.

Na celé Šumavě je přibližně 6000 hektarů rašelinišť a téměř dvě třetiny z nich byly v minulosti odvodněny. Nejčastěji proto, aby se zvýšila těžba dřeva v lesích nebo pro získání a údržbu zemědělské půdy. S vysoušením se začalo už v 19. století, nicméně ty největší zásahy proběhly v 80. letech, kdy Šumavou procházel drátěný hraniční zátaras oddělující nás od zbytku Evropy. Železná opona ovlivnila i ráz Černohorského močálu. Podél „opony“ pohraničníci vykopali odvodňovací kanály, z nichž mnohé sahají do hloubky až dvou a půl metrů. Do nich svedli odtoky z pramenů z navazujících lesních rašelinišť.

Přestože je oblast v 1. zóně Národního parku Šumava, můžete ho na vlastní oči spatřit nejen jako dobrovolní pomocníci. Správa parku i do těchto míst organizuje výpravy s odborným průvodcem, díky kterému dobře poznáte zdejší vegetaci a také život v místech, kde člověk nijak nezasahuje.
Celý popis
Naposledy změněno: 23. 8. 2019

Ubytování a restaurace v okolí