Centrum kulturních dějin 20. století vytvořilo Moravské zemské muzeum v Brně jako unikátní archiv samizdatové, exilové literatury a pozůstalosti jejich tvůrců. V budově je přístupná expozice Corpus litterarum.
Název
Centrum kulturních dějin 20. století vznikl v Moravském zemském muzeu teprve nedávno a označuje jednu významnou část zdejšího
Oddělení dějin literatury. V roce 2012 se zrodila mezi vedením muzea a některými spisovateli myšlenka vytvořit v literárním oddělení
archiv knih,
korespondence,
rukopisů nejen spisovatelů, ale i jinak kulturně činných osobností, jejichž tvorba vznikala většinou
v nesouladu s bývalým komunistickým režimem.
Na popud spisovatele a
dramatika Pavla Kohouta byli vyzváni další autoři žijící a tvořící v exilu, ale i autoři domácí, aby své archivy předali
Moravskému zemskému muzeu. Odezva byla povětšině kladná, a tak postupně vzniká tento nový a zcela
unikátní archiv samizdatové, exilové literatury a pozůstalosti jejich tvůrců.
Centrum kulturních dějin 20. století sídlí ve stejné budově jako Oddělení dějin literatury v
Brně na ulici Hudcově. Někteří z autorů mají svou vlastní místnost, ve které jsou uloženy jejich
publikace, knihy, dopisy, rukopisy a tiskopisy, fotografie, nahrávky, filmy apod. Nacházejí se zde i osobní předměty těchto osobností.
Muzeum vlastní větší část archivu
Pavla Kohouta a jeho ženy
Jeleny Mašínové. Archiv a část knihovny spisovatele
Jiřího Gruši s cennými nahrávkami rozhovorů, stejně jako spisovatele
Oty Filipa, literárního historika
Lumíra Kuchaře, filozofky
Boženy Komárkové a spisovatele a literárního kritika
Jana Trefulky. Knihy evangelického faráře
Bedřicha B. Bašuse jsou částečně umístěny v jeho vlastním nábytku a místnost je zařizována podle představ a za pomoci jeho ženy akademické malířky
Marie Filippovové. Vedle archivu moravských básníků
Jana Skácela a Oldřicha Mikuláška tu badatel může nahlédnout do spisů sociologa
Miloslava Petruska. Je zpracovávána pozůstalost
Jaromíra Procházky. Historik
Jan Tesař připravuje nejen všechny své texty, ale také materiály svých přátel působících v samizdatu v době normalizace. Sám si navrhuje rozmístění a uspořádání nábytku.
Zcela mimořádnou hodnotu představují materiály tzv.
Podzemní univerzity, která fungovala za pomoci londýnské nadace Jan Hus Educational Foundation. Tento archiv předal muzeu britský filozof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník
Roger Scruton.
Cílem je nejen zachovat a zaznamenat kulturní činnost osobností 20. století, ale pomocí
výstav, přednášek a prací badatelů udržet zájem a informovat veřejnost o nedávných událostech kulturních dějin. Dokumenty jsou přístupny
k osobnímu studiu a průběžně
digitalizovány.
Expozice s názvem
Corpus litterarum představuje významné výstavy, které Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea vytvořilo v posledních letech. Najdeme zde části výstavy Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo. (2013), Poklady Moravy (projekt připravený ve spolupráci s Národním muzeem a instalovaný v
Praze v letech 2010-2011) a Normalizaci navzdory.