Den architektury – stovky zdarma přístupných akcí po celé České republice i na Slovensku. 14. ročník se uskuteční s podtitulem Proces proměny.
Odkazuje tak mimo jiné na
100. výročí úmrtí Franze Kafky, které bude jednou z hlavních programových linií a připomene nejen stavby spojené s tímto autorem či budovy související s literaturou, ale pozve i na místa s kafkovskou atmosférou. Další z programových sekcí budou věnovány například tvorbě architektů Josefa Fanty a Karla Hubáčka a jejich spolupracovníků.
Právě osobnost a dílo
spisovatele, který je považován za jednoho z nejvlivnějších literátů 20. století, je inspirací pro dramaturgii a programovou skladbu. Z názvů jeho knih vychází také podtitul letošního ročníku festivalu
„Proces proměny“, který v kontextu architektury, vývoje města a veřejného prostoru nabývá nejrůznějších významů.
„Program bude volně vycházet z kafkovské nálady a objevovat místa a architekturu podivnou, nezvyklou, absurdní, stísněnou, snovou, byrokratickou nebo groteskní. Architekturu, která je často zapomenutá nebo přehlížená. Ukážeme ale také domy, které souvisí s literaturou (například sídla nakladatelství nebo tiskáren), nebo
technické servisní stavby, jako jsou trafostanice, telefonní ústředny, výdechy z tunelů, vodárenské věže, větráky a kolektory i málo známá výtvarná díla ve veřejném prostoru,“ říká Marcela Steinbachová, ředitelka festivalu a zakladatelka spolku Kruh. V hledáčku má festival i německé a židovské architekty a Kafkovy současníky, kteří ovlivnili dnešní podobu českých měst, stejně jako Kafka ovlivnil českou literaturu a kulturu. Patří mezi ně mimo jiné Josef Zasche, Ernst Wiesner nebo Rudolf Wels, kteří působili v Praze, Brně a zejména ve městech na území bývalých Sudet.
Program Dne architektury připomene v roce 2024 i další jubilea:
350 let od narození významného pozdně barokního stavitele a architekta
Františka Maxmiliána Kaňky (1674–1766),
70 let od úmrtí Josefa Fanty (1856–1954), architekta budovy
pražského hlavního nádraží nebo nynějšího Ministerstva průmyslu a obchodu. Do festivalového programu se promítne i
100. výročí narození Karla Hubáčka (1924–2011), jednoho z nejuznávanějších československých architektů, spoluzakladatele Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL) a autora návrhu televizního vysílače a hotelu na Ještědu. Pozornost přitom bude věnována také jeho spolupracovníkům Miroslavu Masákovi, Johnu Eislerovi, Martinu Rajnišovi, Emilu Přikrylovi a dalším a jejich realizacím.
Spolek KRUH prostřednictvím festivalu umožňuje
nahlédnout na své okolí nevšední optikou pod vedením architektů, historiků a odborníků, kteří jim přibližují zajímavosti z jejich čtvrtě, bydliště i širšího okolí. Den architektury není jen architektura a urbanismu, ale i širší souvislosti, které stojí na pozadí vzniku každého domu, parku, čtvrtě či města.
Festival se koná u příležitosti Světového dne architektury, který je oficiálně stanoven na první říjnové pondělí. Vznikl s cílem otevřít tento obor laické veřejnosti v širších souvislostech. Organizátoři chtějí poukázat zajímavým a sdělným způsobem na prolínání současné i historické architektury, to vše při zachování vysoké odborné úrovně. Jak svědčí vzrůstající zájem veřejnosti, získalo si toto pojetí širokou popularitu.
V roce 2023 bylo mottem festivalu Objev konstrukce. Festival se také vydal po stopách architektů Karla Pragera a Jana Blažeje Santiniho-Aichela.