Baron Trenck. Nová tvář legendy

Muzeum města Brna na něm spolupracovalo s odborníky z Masarykovy univerzity a nyní představí výsledy. Baron Trenck je první historickou osobností, jíž se dostalo plně digitální rekonstrukce tváře i celého těla, a to dokonce i pohyblivé.

Nejslavnější špilberský vězeň, velitel pandurů baron František Trenck, zemřel před 270 lety, 4. října 1749. Nechal se pohřbít v hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo. Trenckovu mumii v únoru 2017 tým odborníků transportoval na CT vyšetření a začal ji zkoumat nejmodernějšími metodami forenzní antropologie a soudního lékařství. Výsledky se průběžně zpracovávaly pomocí 3D digitálních technologií. Nyní budou představeny kompletní výsledky bádání. Gotické sály Špilberku se změní na antropologickou laboratoř, kde návštěvníci poznají, co všechno se dá zjistit o elitním vojákovi poloviny 18. století, a dokonce jej uvidí i v pohybu.

Projekt přinesl řadu nových poznatků o fyzických přednostech barona Trencka, o kuriozitách na jeho těle i o zdravotním stavu. Trenck má atypicky dlouhé a silné prsty na rukou, promáčklý hrudník, patní ostruhy, rozštěp křížové kosti a střepiny střely zarostlé v podkoží.  Nové informace, získané při výzkumu mumie, využili brněnští vědci při rekonstrukci podoby nejen Trenckovy tváře, ale i celé postavy. Ta byla vytvořena jako digitální model, jenž byl i rozpohybován v animaci. Před zraky návštěvníků tak ožijí téměř tři sta let staré scény z Trenckova věznění.

Kolik let je virtuálnímu baronovi? Trenckova podoba je situována do chvíle jeho nástupu do žaláře na Špilberku v září 1748, kdy měl za sebou 38. narozeniny. Ačkoliv tedy nebyl rozhodně stařec, velmi se na něm podepsal jeho náročný vojenský život s nepříliš vzornou životosprávou.

Jeden z nejznámějších brněnských vězňů, svobodný pán František Trenck, byl vojenským velitelem, vedl pandury, uspěl také ve válkách o dědictví rakouské. Údajně to byl vášnivý bojovník s prudkou emotivní povahou, která mu nadělala mnoho nepřátel. Po sérii intrik byl roku 1745 odsouzen k trestu smrti, který Marie Terezie nechala roku 1746 zmírnit na doživotí na Špilberku. Před smrtí v roce 1749 rozdal veškerý majetek a dal se na cestu pokání. Nechal se pohřbít v kapucínské hrobce, kde bylo jeho tělo díky zvláštním podmínkám přirozeně mumifikováno. Není však kompletní. Na přelomu 19. a 20. století byl z mumie odcizen palec levé ruky, který se za nejasných okolností dostal do sbírek brněnského muzea.