Závěrečné Soirée festivalu Horn Fest Praha

Na neoposlouchaný program láká Závěrečné soirée festivalu Horn Fest Praha. Hornista Radek Baborák v něm uvede hned několik zcela nových skladeb. Společně s klavíristkou a hudební skladatelkou Nikol Bókovou zahrají poprvé jako komplet 4 Impromptus pro lesní roh a klavír, které klavíristka sama zkomponovala. “Když mi tenkrát Radek Baborák řekl, že v létě budeme mít náš první společný koncert v duu, brala jsem to jako příležitost ke složení první skladby pro klavír a lesní roh. Nejdříve mi řekl, bude to takové “letní”. Tak jsem k té příležitosti složila “letní” skladbu a pojmenovala jsem ji Impromptu no. 3, protože jsem rovnou cítila, že je to třetí skladba cyklu o čtyřech částech. O něco později jsem složila Radkovi skladbu k narozeninám. Hned mi bylo jasné, že to je Impromptu no. 4. Když nás opustila babička Stáňa, rovnou mě napadlo, že číslo 2 bude pro ni. A pak už jen zbývalo složit introdukci pod číslem 1, která opus otevře,” říká Nikol Bóková. Jejich spolupráce začala v době pandemie v roce 2021 na jejím projektu  Prometheus. Výsledná nahrávka získala ocenění Anděl v kategorii jazz. Dalším významným projektem byla skladba Her Country, věnovaná Baborák ensemble a zpěvačce Belle Adamova.

Dále společně přednesou opět ve světové premiéře Sonátu pro lesní roh a klavír od Luboše Sluky. Ta byla původně sonátou pro violoncello, kterou uváděl legendární Pablo Casals, existuje i ve verzích pro fagot, nebo baryton saxofon. Autor přepracoval sólový part i pro lesní roh přímo pro Radka Baboráka a v této nové verzi zazní v premiéře. Slukovo dílo je velmi rozsáhlé a žánrově různorodé. Dominuje v něm oblast komorní hudby, vokální skladby a hudba filmová (Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce, Za trnkovým keřem). Hudba Luboše Sluky nikdy nepodlehla žádné z novodobých skladebných technik či směrů. Navazuje na tradice a estetiku Leoše Janáčka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů.

V další nové skladbě vystřídá Nikol Bókovou violoncellistka a manželka hornisty Hana Baboráková. Tentokrát se jedná o kompozici z pera českého herce, hudebníka, skladatele a režiséra Ondřeje Brouska. S Radkem Baborákem ho pojí přátelství osobní i profesní. Pod Baborákovým vedením zazněly Brouskovy skladby v Japonsku, v sále Berlínské filharmonie, a na dalších festivalech. „Pokud skládáte hudbu, je pro vás vždy výhodou, máte-li mezi přáteli hudebníky – interprety. A když jsou navíc manželé, je to přímo šťastná trefa. Kdo jiný by měl přijít s nápadem napsat Manželské etudy, než manželka. Mojí drahou choť jsem vyslyšel a vzniklo šest skladbiček, spíše preludií než etud. U etudy si má hráč procvičit jistou technickou zapeklitost – zde se jedná především o vzájemné naslouchání, dialog, kompromis. Podobně jako v manželství. Přesto, že je v několika větách primární sólo jednoho či druhého, nejpodstatnější je vždy souhra,“ říká autor. Manželské etudy pro violoncello a lesní roh jsou věnovány Haně a Radkovi a rozšiřují tím repertoár těchto nástrojů, které se v duu na podiích setkávají vzácně. „Partitura je psána pro dva hlasy, nutně to ale nemusí být lesní roh a violoncello a hráči nemusí být bezpodmínečně sezdáni. V tomto případě jde o jedinečnou možnost nahlédnout na radosti, stereotypy i melancholii v manželství z hudebního úhlu, díky oběma výjimečným interpretům, kteří jsou svoji už dobré čtvrtstoletí,“ dodává Ondřej. Ondřej Brousek je také člen divadla Na Vinohradech a zároveň autor mnoha scénických a filmových hudeb, symfonií, baletů, koncertních skladeb. Jeho multižánrovost dokládá působením v kapele Monkey Buisness, a celou řadou písní nebo aranží.

Program dále obohatí skladby se zpěvačkou Barborou Pernou, která je stálou členkou sólistického ansámblu Moravského divadla Olomouc a jako host vystupuje i v Národním divadle v Praze. Může se pochlubit širší nominací na cenu Thalie za nastudování role Fiordiligi. Slyšet ji také často můžete ve skladbách se sólovým zpěvem, která Baborák řídí jako dirigent. Na koncertě společně představí píseň Alphorn Richarda Strausse, která patří mezi skladby jeho nejrannějšího období. Příležitostné dílko dává vyniknout zpěvu a alpské inspiraci zvuků rohů. Franz Schubert jako mistr písňové tvorby zapojoval zřídka dechové nástroje do svých písní. Vyjímkou je ,, Auf dem Strom" pro zpěv, lesní roh a klavír z roku 1828 kde hornový part přednesl virtuos Josef Rudolf Lewy. Zvuk lesního rohu symbolizuje ozvěnu nářku, řeku a její břeh jako místo stesku, ale také záři hvězd, v nichž se milenci opět najdou. A zazní i výběr z Písní milostných od Antonína Dvořáka. Ten vznikl přepracováním několika písní z původního cyklu Cypřiše.