Úvod > Kalendář akcí > Za hroším samcem do Zoo Ostrava

Za hroším samcem do Zoo Ostrava

Kdy 7. listopad 2019 - 14. listopad 2019 Akce pro děti
Z belgické Zoo Antverpy do Zoo Ostrava dovezen nový samec hrocha obojživelného, aby utvořil nový chovný pár se zdejší samicí. První dny pobýval hroší samec v zázemí, aby si postupně zvykal na nové prostředí.
Samec hrocha obojživelného se narodil 1. května 2012 ve francouzském Parc Zoologique d'Amneville. Od roku 2016 pobýval v belgické zoo v Antverpách. Pro mladou, téměř šestiletou, samici, která byla do Ostravy přivezena v roce 2016 z Anglie, si jej ostravská zoo vybrala sama, jelikož od roku 2006 vede Evropskou plemennou knihu pro hrochy.

Na konci minulého týdne chovatelé bariéry mezi hrochy odstranili a nového samce k samici pustili. Spojení proběhlo relativně pokojně, k žádným potyčkám ani zraněním nedošlo. Hroši se vzájemně respektují a zvykají si na novou situaci.

Pro udržení stabilní populace hrochů v lidské péči je pravidelná reprodukce a obměna genetické výbavy velmi důležitá. I tento druh se totiž vinou člověka stal ohroženým druhem a chov v zoologických zahradách se může časem stát poslední šancí pro zachování tohoto druhu na planetě. Areál jeho výskytu ve volné přírodě je velmi fragmentovaný. Původně se vyskytoval také po celé délce Nilu, dnes již jen na jeho horním toku. Početnost současné divoké populace je odhadována na 115-130 tisíc jedinců. Nejvíce hrochy v přírodě ohrožuje ztráta přirozeného prostředí, nelegální a neregulovaný lov pro maso a zuby.
 
Populace hrochů klesá nejen v přírodě, ale postupně i v zoologických zahradách, přestože se v těchto institucích velmi dobře rozmnožují, Celkový počet hrochů v evropských zoologických zahradách v minulosti klesl a několik let se pohybuje okolo 200 jedinců. Jedním z důvodů stagnace je i skutečnost, že hroch se stal pro řadu zoologických zahrad problematickým druhem a chybějí zájemci o jeho chov. Současný stav vyplývá také z dlouhověkosti hrochů. Chov těchto zvířat je tak dlouholetý závazek, a místo pro nového hrocha u jednotlivých chovatelů vzniká pouze, pokud nějaké starší zvíře uhyne. Proto se musela také zastavit reprodukce, jelikož mláďata není kam umisťovat. Nejlepším řešením by bylo hrochy chovat tak, jako žijí v přírodě, tedy nechat je všechny rozmnožit a část mladých zvířat následně zkrmit obdobně jako padají za oběť krokodýlům, nemocem, lvům či jiným hrochům. Tento způsob je však v Evropě dosud spíše výjimečný. Počet zoologických zahrad chovající hrochy tak dlouhodobě pomalu klesá.
                                                                                                                      
Chov hrochů v Zoo Ostrava
Chov hrochů v ostravské zoo začal v roce 1967 dovozem šestileté samice, která v Ostravě žila až do své smrti v roce 2009. Druhým hrochem byl v roce 1968 přivezený samec (*1967), který žil v zoo dlouhých 50 let. Uhynul na konci roku 2018. Třetím hrochem přivezeným do Ostravy byla až v roce 2016 mladá samice z anglické Zoo Whipsnade. Nový samec je tak čtvrtým hrochem, který byl do Ostravy dovezen. Naopak, několikanásobně více hrochů bylo ze zoo odvezeno. Jednalo se o úspěšně odchovaná mláďata.
 
Chov těchto majestátních zvířat tak má v Zoo Ostrava dlouholetou tradici a během tohoto období zaznamenal několik významných mezníků:
  • První mládě hrocha se v Ostravě narodilo 30. ledna 1972. Byla to samička a stala se vůbec prvním hroším mládětem v celém tehdejším Československu.
  • Od roku 2005 se hroch stal erbovním zvířetem Zoo Ostrava.
  • V roce 2006 byla Zoo Ostrava pověřena Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií vést a vydávat Evropskou plemennou knihu hrochů obojživelných. O přesunu většiny hrochů mezi zoologickými zahradami v Evropě se tak rozhoduje v Ostravě.
  • Celkem se do dnešního dne narodilo v Zoo Ostrava 32 hrochů, z nichž 18 se podařilo odchovat. Tím se ostravská zoologická zahrada stala nejúspěšnějším chovatelem v České republice.

Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) se stal vinou člověka ohroženým druhem. Areál jeho výskytu ve volné přírodě je velmi fragmentovaný. Původně se vyskytoval také po celé délce Nilu, dnes již jen na jeho horním toku. Početnost současné divoké populace je odhadována na 115-130 tisíc jedinců. Nejvíce hrochy v přírodě ohrožuje ztráta přirozeného prostředí, nelegální a neregulovaný lov pro maso a zuby. Populace hrochů klesá nejen v přírodě, ale postupně i v zoologických zahradách. Celkový počet hrochů obojživelných chovaných v evropských zoologických zahradách v minulosti klesl a několik let se pohybuje okolo 200 jedinců. Jedním z důvodů stagnace je i skutečnost, že hroch se stal pro řadu zoologických zahrad problematickým druhem. Přestože se hroši v zoo velmi dobře množí, chybějí o ně z řad evropských zoo zájemci.
Celý popis
Naposledy změněno: 7. 11. 2019
Model mamuta v životní velikosti v Zoo Ostrava

Model mamuta v životní velikosti v Zoo Ostrava

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Broukoviště v Zoo Ostrava

Broukoviště v Zoo Ostrava

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Safari v Zoo Ostrava

Safari v Zoo Ostrava

Ostrava, Severní Morava a Slezsko

Ubytování a restaurace v okolí

Pivovar v Heřmanicích

Pivovar v Heřmanicích

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Hotel Jan Maria v Ostravě

Hotel Jan Maria v Ostravě

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Prvorepubliková kavárna Elektra v Ostravě

Prvorepubliková kavárna Elektra v Ostravě

Ostrava, Severní Morava a Slezsko
Heiwa kafé - japonská kavárna

Heiwa kafé - japonská kavárna

Ostrava, Severní Morava a Slezsko