Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Praha nebo navštivte
Hudební a divadelní akce v celé ČR.
Smírné prolínání spirituálních cest východu a západu, třeba tak bychom mohli označit setkání marockého zpěváka Walida Ben Selima a francouzské harfenice Marie-Marguerite Cano. Zpívanou súfijskou poesií, rozprostřenou na klasicizujícím hudebním koberci, promění duo 1. listopadu 2023 pražský klub Letk
Duchovní poesie dávných súfijských básníků, pokorných, tolerantních a láskyplných mystiků orientu, má nejen nadčasovou, ale také celoplanetární platnost. Snadno se tak může stát i základem soudobého, široce sdělného písňového cyklu. Zvláště v podání tak citlivých hudebníků jako jsou Walid Ben Selim a Marie-Marguerite Cano.
Walid Ben Selim není „jen“ technicky brilantním pěvcem. On především rozumí všemu, co zpívá. Sám sebe označuje za „zpěváka – humanistu, milovníka poesie a skladatele mnoha různých forem“. I svůj životopis začíná básnicky: „Narodil jsem se jednoho zářijového večera roku 1984 v Casablance, ve staré medíně, mezi obchodním přístavem a rybím trhem…“
Na výchovu talentovaného chlapce dohlížela chápavá matka, právnička, věnující se práci pro chudé a tzv. sociálním kausám. Brzy poznala, že Walidova láska k muzice není jenom dětským okouzlením, ale známkou ohromného potenciálu, a zapsala teprve šestiletého chlapce na Casablanskou konzervatoř. Nespletla se. Koncem 90. let se Walid stal jedním ze zakladatelů a hybatelů hnutí mladých umělců Nayda (což v marocké arabštině znamená „stoupat vzhůru“, ale také „jít na večírek“), které po letech potlačování svobodného uměleckého projevu a jeho světských aspektů představovalo v Maroku doslova revoluci. V hudbě to znamenalo vycházet z kořenů, ale svobodně a nekonzervativně oživovat tradiční žánry Maghrebu fúzováním s globálními vlivy.
V roce 2002 odešel Walid z Maroka do Francie, aby se věnoval dalším studiím. Jeho cesta za poznáním tu však zdaleka nekončila. V roce 2010 dostal pozvánku ke tvůrčímu pobytu od Gowri Art Institute v indickém státě Kérala. Právě zde objevil verše dávných básníků jako Abú al-Alá al-Ma’arrí (žil na přelomu 10. a 11. století a svými nadčasovými verši kritizoval náboženský dogmatismus, volal po sociální spravedlnosti a také jako vegan horoval za práva zvířat) a Al-Halládž (súfijský mistr z přelomu 9. a 10. století původem z íránského Farsu, považovaný ta prvního súfijského mučedníka) a naprosto jim propadl. Pod dojmem svých indických zkušeností pak ve Francii založil projekt N3rdistan, kombinující etnickou hudbu s elektronikou a poesií. S N3rdistan vydal v roce 2019 eponymní album a odehrál více než dvě stovky představení po celém světě, včetně prestižních jazzových a world music festivalů. Paralelně začal komponovat také hudbu k filmům a filmových dokumentům. Koncertoval například s Opéra Orchestre National Montpellier či Miami Symphony.
Možná nejlépe ale vynikne Walidův hlas a ponor do poesie (vedle veršů starých súfijských mistrů se věnuje také zhudebněným básním moderního palestinského spisovatele Mahmouda Darwishe, 1942-2008) při komorních produkcích jen s doprovodem harfy.
Francouzská harfenice Marie-Marguerite Cano, známá také doprovodem pěvkyně Marie Trezanini nebo z klasického ansámblu Trio Canopée, je pro Walida ideální citlivou partnerkou. Už jako jedenáctiletá získala cenu v Národním konkursu, pořádaném Francouzským rozhlasem. Absolvovala Conservatoire à rayonnement régional de Montpellier. Vedle hudebního vzdělání má ovšem universitní diplom z klinické psychologie a psychoanalýzy, což ji předurčilo také ke studiu muzikoterapie. Před praxí psycholožky ale nakonec dala přednost první lásce, hudbě.