Novoroční výstup na rozhlednu Bolfánek u Chudenic

Tradiční Novoroční výstup na Bolfánek 1.1. 2024 bude letos se Švihovskými trubači. K samotnému výstupu na rozhlednu vás tentokrát pozvou lesní rohy Pošumavských trubačů, jejichž slavnostní fanfáry zazní v 12:30 z ochozu Bolfánku na začátku akce. Od 13.00 bude věž volně přístupná. Vstupné bude dobrovolné a výtěžek použije Městys Chudenice na chystanou expozici o sv. Wolfgangovi.

Vstup na rozhlednu je bezplatný. U vchodu do rozhledny vás organizátoři uvítají horkým čajem, grogem a masalou za dobrovolný příspěvek. Ve stánkovém prodeji v amfiteátru pod rozhlednou si budete moci zakoupit horké nápoje pro zahřátí, špekáček či klobásku k opečení na připravených ohništích, případně si dát čočkovou polévku, aby se vás po celý rok držely peníze.

Cestou na nebo z Bolfánku to určitě vezměte přes Kvapilova jezírka, Kuchyňku a arboretum Americká zahrada. Lesy ČR – Lesní správa Klatovy se skvěle postaraly o kompletní rekonstrukci odpočinkového altánu v arboretu i opravu dřevěných částí bývalého loveckého altánu "Kuchyňka" u Kvapilových jezírek.
 

Povídání o Bolfánku

Dominantou Chudenicka viditelnou z daleka je rozhledna Bolfánek. Z této věže, která se nachází na nejvyšším vrcholu lesa Žďár (583 m n.m.), je možno přehlédnout široké okolí a kochat se zdejší malebnou krajinou. Věž je pozůstatkem kostela svatého Wolfganga, též název Bolfánek, je počeštěnou zdrobnělinou jména Wolfgang.

Sv. Wolfgang byl původně biskup v bavorském Řezně, který se zasloužil o šíření křesťanství v tehdejších Čechách a významnou měrou přispěl ke zřízení biskupství v Praze (roku 973). Pověst praví, že Wolfgang šel pěšky z Řezna do Prahy vysvětit prvního pražského biskupa a při zpáteční cestě se zastavil na návrší u Chudenic, kde přenocoval a založil kostel. O stavbě kostela samotného se zachovalo též několik pověstí. Historicky je kostelík doložen v roce 1650, v letech 1722 – 1725 byl Františkem Josefem Černínem vystavěn nový kostel dle návrhu architekta Maxmiliána Kaňky. V téže době byla v místě zřízena i poustevna, v níž bydlel poustevník. Zdaleka sem přicházeli poutníci a byly zde konány velké poutní slavnosti.

Kostel po přestavbě byl dlouhý 26 metrů, s obdélníkovou lodí a užším presbytářem obráceným k východu. Původní věž byla cibulovitá a teprve později byla přestavěna do současné podoby, jejímž vzorem byla prý Černá věž v Klatovech.

Kostel byl zrušen roku 1786 výnosem Josefa II., byly zakázány i pouti. Roku 1810 byl kostel pobořen, zachována zůstala jen věž. Stavební materiál z kostela byl použit na stavbu panských stájí, čímž zcela zanikla sláva poutního kostela. Nicméně ještě v roce 1829 sloužil u zbytků kostela slavnou staroslovanskou mši Josef Dobrovský, který pobýval na zámku jako host a vychovatel v rodině Černínů. Až roku 1897 byla zřízena nynější kaple při věži. V ní se ukazuje skála, na které sv. Wolfgang stál, když se loučil s Chudenickým lidem. V kameni je možno spatřit otisk stopy i důlek po biskupské berle a přisuzují se mu též léčivé účinky. Pod kaplí se nachází kamené lůžko, o němž se traduje, že na něm sv.Wolfgang přespával. Oltářní obraz sv. Wolfganga žehnajícího městečku Chudenice malovala hraběnka Františka Černínová.

Rozhledna zde byla zřízena již roku 1845, kdy byla věž dostavěna do výšky 45 metrů a tesařským mistrem Janem Kubátem změněna do nynější podoby. Na vrchol věže vede 138 schodů. Odměnou za vynaloženou námahu při výstupu na vrchol rozhledny je nezapomenutelný dokonalý kruhový výhled na panorama Šumavy, vrcholy Českého lesa, lze spatřit také Radyni, Plzeň a Brdy a při dobré viditelnosti i Krušné hory a vrcholky Alp.