Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích si připravilo unikátní výstavu Umění černé Afriky, tedy umění části afrického kontinentu jižně od Sahary. Přiblíží rituální masky a sošky, které jsou důležité pro africké kmeny, textilie, hudební nástroje i šperky.
Černou Afriku tvoří více než 40 států s různými národnostmi a tradicemi. Tradiční způsob života ale rychle mizí a svědectví o něm přinášejí už jen artefakty. Ty na svých cestách vyhledávají Jana a Viktor Ambrožovi, majitelé
Zoologické zahrady ve Dvorci u Borovan, kteří tyto artefakty nyní představují v Jihočeském muzeu.
Tradiční umění má v každodenním životě afrických kmenů nezastupitelnou roli. Výrazem toho jsou
rituální masky a sošky, které jsou součástí kultury každého afrického etnika. Masky hrají důležitou roli v rituálech zajišťujících potřeby kmenů v době míru i války, představují přítomnost duchovních sil při prosbách o plodnost půdy i žen, při iniciačních rituálech nebo pohřebních obřadech. Některé masky představují duchy zesnulých předků, postavy z kmenové mytologie, vládce či totemová zvířata.
Masky a sošky ve výstavě reprezentují téměř stovku afrických kmenů. Byly dovezeny z míst, kde původně vznikly a byly po léta užívány; některé z nich lze získat až po smrti jejich majitele.
Další ukázkou afrického umění je
textil. Nejstarší technikou výroby látek bylo v Africe tkaní, materiálem bylo nejčastěji vlákno ze sušených listů palmy rafie a vyšívalo se nebarveným divokým hedvábím. K barvení látek se používala přírodní rostlinná a minerální barviva, vzory sahají od geometrických motivů až po figurální.
Hudba je pro africké obyvatele nerozlučně propojena s tancem a aktivními účastníky jsou i diváci. Hudebním nástrojem se v africké hudbě může stát jakýkoliv předmět a materiál, včetně lidského těla a hlasu, bzučících brouků nebo zvuku vody. Zpěv doprovázejí tance s maskami – tanec vyjadřuje příběhy, oslavuje dobrou úrodu, doprovází narození, přechod do dospělosti, tančí se válečný tanec se štíty a oštěpy nebo tance zobrazující plížení lovců za kořistí.
Africké šperkařství má tisíciletou tradici. Šperky se vyráběly z běžně dostupných přírodnin i vzácnějších materiálů, oblíbené byly korálky doplněné mušličkami. Nejstarší ozdoby objevené na jihu Afriky vznikly před více než 75 tisíci lety. Šperky svého nositele řadí k určitému etniku a společenskému postavení, bývaly ceněny jako umělecké dílo a používaly se i jako platidlo. Dnes se vyrábějí v malých manufakturních dílnách a jsou určeny převážně pro turisty.
Prohlédnout si budete moci i
tradiční zbraně. Nože, sekery a oštěpy, ukované ze železa, svědčí o zručnosti tradičních afrických národů. Některé fungovaly jako zbraně, jiné byly vytvořeny pro rituální použití nebo jako odznak postavení, část sloužila také jako platidlo. Přilby sloužily nejen jako ochrana, ale i k označení stavu nebo hodnosti. Také štíty se z obranné pomůcky změnily v umělecká díla a používaly se při rituálním tanci a do průvodů.