Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Jihomoravský kraj nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Nevšední podívaná formou exkurzu do evropských dějin šesti století, připomenutí reálných historických postav, které se však v minulosti nezapsaly do povědomí zrovna nejlépe.Právě proto nás stále jejich pověstmi opředené životy zajímají a chceme se dozvědět více.
Kníže Vlad III. Tepes z balkánského Valašska proslul v 15. století jako statečný obránce svých držav proti Turkům. Jeho krutost k nepřátelům, zajatcům a někdy i hostům však vedla k tomu, že byl považován za krvelačnou zrůdu, což se mnohem později promítlo také do románu Brama Stokera Dracula, kterému byl tento kníže jednou z předloh. Tou druhou mohla být také českokrumlovská a hlubocká kněžna Eleonora Amálie ze Schwarzenbergu, jejíž tajemný osud výstava také představí.
O jednom z nejbohatších šlechticů Českého království na přelomu 15. a 16. století – nejvyšším sudím Půtovi Švihovském z Rýzmburka, majiteli hradů Švihov, Rabí a Kašperk, se pro jeho bezcitnost k poddaným vypráví, že ho z tohoto světa odnesl čert. Monstrum období renesance, Alžběta Báthory, známá jako Čachtická paní, se údajně ráda koupala v krvi svých služebných. Patrně se ale sama stala obětí svých protivníků, kteří bažili po jejím ohromném majetku a celý proces vykonstruovali. Velmi podobnou, ale málo známou postavou – také z Horních Uher – byla šlechtična Anna Rosina Listhius. Karlštejnská paní Kateřina z Komárova provdaná Bechyňová z Lažan byla v polovině 16. století Vojtěchem z Pernštejna odsouzena k trestu smrti hladem za nelidské chování k vlastním sloužícím (a svého soudce si podle vlastní hrozby vzala s sebou na onen svět). Hrůzu a strach vyvolávaly ve druhé polovině 17. století
čarodějnické procesy na Šumpersku vedené zhýralým a bezcitným Jindřichem Františkem Bobligem z Edelstadtu, který k smrti odsoudil více než 100 nevinných lidí. Dědičná duševní choroba nemanželského syna Rudolfa II. – Julia Caesara d´Austria zapříčinila smrt 2 osob, sám pak zemřel v domácím vězení na zámku v Českém Krumlově. Jan Mydlář – nejznámější český kat – se v našem výběru postav poněkud vymyká, protože především staroměstské exekuce vykonával výhradně v rámci svého povolání “mistra ostrého meče“ za vlády 6 českých panovníků.
Formou audiosmyčky připomeneme zápisy z gotických kronik, které zmiňují několik zásadních případů výskytu upírů v Čechách! Pozdější upírské šílenství v období baroka, během kterého se překopal kdejaký obecní hřbitov i lesní hřbitůvek, musela rázně zastavit až samotná císařovna Marie Terezie! Představíme i pověst o zámeckém správci ze Žďáru – Aloisi Ulrichovi, který se lidem zjevoval i po své smrti a musel být znovu usmrcen.
Krátce zabrousíme také do Ruska, kde žila krvavá dáma přezdívaná jako „satan v sukních“ Darja Nikolajevna Saltyková, která byla shledána vinou za smrt nejméně 38 poddaných. Výstavu zakončíme na začátku 20. století méně známou postavou Romana Fjodoroviče Ungerna von Sternberg.
Pro expozici byly sochařem Vítězslavem Šerým vytvořeny speciální figury, na jejichž hlavách nechybí věrohodné detaily – skleněné oči, zuby a účesy. Atraktivitu zvyšují neobyčejné multimediální “pohyblivé“ či “oživlé“ obrazy, které zaskočí úplně každého návštěvníka – před očima se totiž promění zprvu idylický portrét ve strach nahánějící bytost.