Takzvaný
pařížský zlomek v Klementinu je jediným známým latinským fragmentem
iluminované kroniky tak řečeného Dalimila. Byl
vytvořen v Bologni ve třicátých letech 14. století. Národní knihovna získala 12 listů latinského překladu Dalimilovy kroniky před lety v aukci. Zlomek je uložen v archivu knihovny, takže ho nemá veřejnost možnost běžně vidět.
Dalimil byl na počátku druhého desetiletí 14. století prvním z autorů, který se po téměř dvou stech letech jako první po Kosmovi pokusil opět komplexně uchopit a zpracovat látku českých dějin, a to včetně nejstaršího období. Osobu kronikáře staročeské veršované kroniky, nejstarší česky psané kroniky vůbec, nelze na základě současné znalosti dochovaných pramenů určit; víme o něm, že vynikal mimořádným vzděláním, byl dobře obeznámený s prostředím i politickou situací a také s prostředím a myšlením české šlechty, jejíž roli pro české dějiny ve svém textu vyzdvihuje. Známy jsou rovněž jeho výpady proti Němcům a nacionální pročeské pojetí. Dalimilova kronika tak zdaleka není jen doplněním staršího Kosmova textu, ale představuje zcela novou koncepci výkladu.
Před objevem a zakoupením bohatě iluminovaného pařížského zlomku v roce 2005, jehož uměleckou kopii zde vystavujeme, jsme znali pouze dobový německý překlad staročeského veršovaného textu. Existence latinského překladu byla tedy velkým překvapením, protože text kroniky byl určen především těm společenským vrstvám (šlechta, měšťané), jejichž příslušníci latinsky neuměli. Na základě tohoto faktu, jakož i díky závěrům z kodikologické a především uměleckohistorických analýz relativně drobného rukopisu, se jako přesvědčivá ukazuje teorie, že rukopis byl zhotoven pro mladého budoucího panovníka Karla IV., který jej dostal darem při svém italském tažení v první polovině 30. let 14. století.
Zajímavosti o pařížském zlomku
Význam rukopisu tkví především v tom, že
o existenci latinského překladu kroniky neměl nikdo až do roku 2005 ani tušení. Navíc je bohatě iluminovaný. Jedná se o nejrozsáhlejší cyklus týkající se českých dějin
z rané středověké doby, a zajímavé je, že jsou
viděny očima italského malíře.
První česky psaná kronika, nazvaná později
Dalimilova, vznikla
v letech 1310-1314. Takzvaný
pařížský zlomek představuje rukopis latinského překladu této kroniky, který byl
vytvořen mezi lety 1331 a 1333 v Itálii. O zhotovení rukopisu v Itálii svědčí podle odborníků typ písma i iluminace, které odpovídají
stylu dílen v Bologni.
Překlad Dalimilovy kroniky
může souviset s mladým Karlem IV., který tehdy pobýval v Itálii. Víme, že ho navštívilo poselstvo české šlechty a že mu přineslo dary. Toto mohl být jeden z nich.