Nová výstava obrazů ,,Hra o čas" od autorky Lenky Hejdové v Galerii Sladovna do 29. dubna 2025!
Také se vám stává, že nestíháte? Že plány, které jste si udělali, prostě jen odsouváte? Že téměř vždy je něco důležitějšího, co si vyžádá váš čas a energii. Pak to máte s autorkou výstavy, Lenkou Hejdovou, stejné...
Zveme na vernisáž nové výstavy obrazů s názvem ,,Hra o čas"
Galerie Sladovna Žatec
Pondělí 3. 2. 2025
Od 17 hodin
Výstava potrvá do 29. dubna 2025.
Ze života autorky:
Po vysoké škole se zdálo, že vše je možné. Pár tahů štětcem a svět bude zírat! Nezíral nikdo. Jen pár skic, sem tam kolektivní výstava, několik nezrealizovaných ilustrací a rádoby „otcovských“ rad. Pak přišly děti a priority se změnily. V kuchyni sice stála na stojanu plátna s olejomalbami, ale malovalo se jen v noci, vše bylo nutné hned uklidit a na obrazech bývaly otisky prstíčků, jak děti kontrolovaly, zda už barvy zaschly. Tak se zrodil sen o ateliéru.
Pak přišla sametová revoluce a s ní velké změny. Kromě zaměstnání, dětí a zahrady ještě pole, chmelnice… Nové studijní obory a touha proniknout do toho, o čem jsem jen četla: skutečná filozofie, náboženské proudy, arteterapie. A také možnost podívat se do světa. Pochopitelně výtvarno šlo stranou. A když, tak po večerech skicák na kolenou, tužka nebo tuš. Ale také několik plenérů s docela prima partou těch, co na tom byli stejně. Nová energie a chuť. S tím i hledání vlastní cesty. Najednou větší formáty, sprejování spojené s pastelem. Výstava na Strahově a obrazy, co se už nikdy nevrátily. I ateliér vznikl a v něm natažené hedvábí, které většinou končilo jako módní doplněk v podobě šály, což byly šikovné dárky. Jen aby byly po ruce, bylo nutné vyhrát boj s časem.
„Nepromarnit svůj čas!“ se stalo krédem nikoli pouhou frází. Jenže boj s časem přináší i stres a výsledkem jsou nejen kresby, ale i nemoci, úrazy. Po tom největším se lékaři shodovali, že chodit už nebudu. A když, tak pouze o francouzských holích. Chodím i bez holí. Dostala jsem čas na víc, možná ten nahoře má se mnou nějaký úmysl… Okruh těch, co chtěli obrázky do své knížky, se zvětšoval. Přibyly i mělnické měsíčníky, výstavy ilustrací v pražských knihovnách. Nevím, kolik mám ještě času, možná dokonce nedržím ten správný konec, ale pokud mých pár obrázků udělá radost autorovi knížky, čtenáři nebo návštěvníku výstavy, má moje hra o čas smysl. Ačkoli třeba mě ještě čeká podobná výzva jako třtická vlajka a znak, hasičský prapor, český chmelařský řád nebo návrhy šperků pro mé blízké. Možná má ten nahoře nějaký plán…