Výstava Nomád a moje ponožky

Od 22. ledna je v prostorách svitavského muzea a galerie k vidění výstava předního českého grafika Jana Vičara, který svojí inovativní, zcela svobodnou tvorbou, často s experimentálními a nekonvenčními prvky, posouvá hranice grafického umění.

Přestože má Jan Vičar klasické akademické vzdělání, tak mu není cizí senzibilita lidového umělce. Vychází z tradic kraje svého zrodu, ale včleňuje do svých prací inspirace z jiných zemí a kultur.

Svojí prací „píše“ vlastně cestovní deník. Každý obraz je jako záznam z jeho života, cest a jedinečných zážitků. Mezi vystavenými díly dominuje hned několik silných příběhů. Od příběhů z africké pouště po společný projekt s francouzskou básnířkou Sally Ball, reagující na globální problémy. Koncept s názvem „Chtěl jsem být generál, ale válka byla příliš krátká“ zachycuje období, kdy pracoval jako pečovatel v německé Kostnici. Leitmotivem tohoto vyprávění je agresivita a intolerance jeho klienta – bývalého příslušníka nacistických oddílů SS a jeho dcery. Jaké pohnutky vedou člověka, jemuž umělec říká Josef K., k jeho činům a jeho morální devastaci? Příběh je doplněný zápisky z vlastního deníku, v nichž je obsažená i vlastní autentická zpověď Josefa K. Aktuálně nejmladším dílem na výstavě je grafika s názvem Ester. Je čerstvou vzpomínkou na francouzskou přítelkyni, herečku s židovskými kořeny, která hledá smysl vlastní existence. Kým by byla, kdyby se její babička nevrátila z Osvětimi?

Velkoformátové i menších tisky na výstavě doplňují díla umělcovy maminky, Hany Vičarové, které je celá výstava věnována. Výstava nabízí divákům jedinečnou příležitost nahlédnout do světa fenomenální grafické tvorby umělce, který svoji formálně technickou dokonalost znásobil o často velmi silné narativní náměty či neortodoxní a spontánní motivy. Grafiky slouží nejen jako estetický zážitek, ale také jako inspirace k reflexi nad vlastními cestami a hodnotami v životě.