Výstava obrazů renomované české malířky Jitky Štenclové v Malé Úpě (3.8.-30.11.2024) je výsledkem souhry několika šťastných okolností, zejména pošťouchnutí přáteli, podpory místní komunity a silné inspirace horami. Tou poslední kapkou, jež ji podle jejích slov přiměla vrhnout se střemhlav do práce, byla návštěva zdejších výstavních prostor, které ji upoutaly svou čistou a prosklenou architekturou. A tak vznikl záměr vytvořit díla, jež by souzněla s čarovným prostředím Krkonoš: vítr fičící nad vrcholy hor, ranní mlhy a nebeská podívaná s kupícími se mračny poháněnými horskou brízou.
Obraz V MLHÁCH evokuje prchavé momenty mlhavého rána, kdy se svět mění v abstraktní směsici tvarů a barev. Jemné přechody a nejasné kontury vytvářejí snovou atmosféru, která diváka vtahuje do tajemného světa. NASNĚŽENO představuje předjarní krajinu zahalenou v tichu sněhové pokrývky. Autorčin jemný a citlivý přístup k zobrazení sněhového poprašku vytváří iluzi čistoty a klidu, jež ztišují mysl a vedou k meditativnímu zamyšlení. SÍLA VĚTRU naznačuje dynamiku a energii větru, jehož pohyb je zřetelně cítit v každém tahu štětce. Vítr se stává živoucím prvkem, jenž proměňuje krajinu a zároveň reflektuje neustálou změnu a pohyb. V obraze TEMNÁ HODINA se světlo a tma setkávají v dramatickém kontrastu, symbolizujícím těžké chvíle a naději na jejich překonání. Dílo působí silně emocionálně a rezonuje s divákovou vnitřní zkušeností. Monumentální obraz TAJEMSTVÍ HOR zachycuje majestátnost a mystiku horské krajiny. Štenclová zde exceluje v zobrazování jejich neprobádaných tajemství a hloubek, které zvou k objevování a kontemplaci. 30.ZÁŘÍ 1997 odkazuje k tragické události, kdy si hory vzaly daň nejvyšší. Toho dne na hřebenech Krkonoš zahynul ve vrtulníku při výkonu povolání geofyzika autorčin švagr, který po sobě zanechal ženu a čtyři malé děti. Pod vlivem této události vznikl před mnoha lety také obraz Osudný vrchol, kterým je Jitka Štenclová zastoupena v Národní galerii.
To všechno jsou dobré důvody zasadit výhonek své tvorby právě sem, do magického milieu Krkonoš. Je to také vhodná příležitost k expozici propojení autorčiny tvorby s přírodou a k vychutnání si nejen s tím spojeného pocitu úžasu, kontemplace a inspirace, nýbrž i ke sdílení těchto prožitků se všemi, jež její obrazy osloví. Malířka tak vzdává hold též bohaté historii a kultuře, jež se odráží v umění, architektuře a v lidech, kteří zde žijí. A nejenom zde. Ne náhodou se výstava jmenuje Tady i jinde, neboť krkonošský genius loci je tajemným myceliem propojen i s cizokrajnými obzory, jež na výstavě také náznakem zazní, tak jako v pohádkách.
Cyril Höschl