Ve výstavním prostoru Bílá kostka v
Galerii moderního umění v Hradci Králové je k vidění průřez tvorbou
malíře a světoběžníka Jana Šafránka, který svou fascinaci viděným světem s jeho nonsensovou poezií přetavil do nezaměnitelné malířské oslavy společnosti lidí.
První malířské pokusy jsou u Šafránka spojeny s vytvářením
drobných variací modernistických krajin a kopií slavných portrétních obrazů se silným psychologickým akcentem. Velmi záhy však svou pozornost zaměřil na
zobrazování „nereálně reálných“ situací – žánrových výjevů plných svérázných postav rodících se z umělcovy fantazie živené podivuhodnou realitou divadelních, tanečních a hospodských společností.
Ve svých rafinovaně insitních malbách mnohofigurálních kompozic Jan Šafránek rozvíjí série nesouvisejících
mikropříběhů. Stejně jako v životě, ani zde neexistuje jednotící střed. Profánní a posvátné, všední a neobvyklé, reálné i neskutečné se propojuje v neuvěřitelné obrazné slavnosti, karnevalu barev.
Začátky tvorby Šafránka jsou spojeny s propagační tvorbou pro královéhradecká Městská kina. Malířský a pozorovatelský talent spolu se studiem obrazových reprodukcí a návštěvy výstav mu zcela vynahradily
nedostupné studium na umělecké škole. V roce 1974 se přestěhoval do Prahy a stal se aktivním členem tamního
undergroundu. Podpis
Charty 77 pro Šafránka znamenal nucený odchod do
exilu. Autor žije a tvoří střídavě v Praze a ve Vídni.