Theodor Pištěk: Angelus – výstava v Brně

Autorovy rané výtvarné práce, inspirované vnitřním prostorem motoru, obrazy kreslené tuší z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, hyperrealistické malby naplněné kritikou i obdivem k modernímu světu, malby s motivy abstraktních prostorů (například Večírek u Plečnika) a také ukázky z posledního cyklu obrazů Rozhovory s Hawkingem, který bude vystaven kolem monumentální instalace ve tvaru pyramidy s názvem Kde budu žít příště v hlavním sále Domu umění.

Umělec pro prostory Domu umění připravil ještě další rozsáhlou instalaci nazvanou Minotaurus v Procházkově síni, ta navazuje na řadu jeho obdobných prostorových děl, variací na téma města či labyrintu.Rozsáhlá výstava Theodora Pištěka Angelus v Domě umění je doprovázena stejnojmennou knihou editovanou Martinem Dostálem, v grafické úpravě Zdeňka Zieglera a Jana Boučka. Přináší nejen stěžejní Pištěkovy práce z fotorealistického období, ale všímá si i Pištěkových uměleckých začátků na konci 50. let a poprvé představuje nejnovější práce z posledního umělcova období. Texty, jejichž autory jsou vedle Martina Dostála Jiří Šetlík, Pavel Vančát, Terezie Petišková a Michal Novotný, odhalují překvapivé pohledy na kontext Pištěkova díla a jeho ikonografické zdroje. Kniha dokládá šíři a intenzitu Pištěkovy práce na souboru obrazů, kreseb a plastik ze všech jeho důležitých tvůrčích period a uvádí tak čtenáře do osobitého pištěkovského světa plného iluzí, tajemství a překvapivého obrazového vyprávění.

Theodor Pištěk se narodil 25. října 1932 v Praze v umělecké rodině, jeho rodiči byli herec Theodor Pištěk a herečka Marie Ženíšková; jeho pradědečkem byl malíř František Ženíšek, příslušník generace Národního divadla. V letech 1948 až 1952 navštěvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze. Jako osmnáctiletý vstoupil roku 1950 do Autoklubu. Akademii výtvarných umění v Praze studoval v ateliéru Vratislava Nechleby (1952–1959), čestný rok pak strávil v ateliéru Antonína Pelce. Na Akademii se seznámil s Hugem Demartinim, Bedřichem Dlouhým, Janem Koblasou, Jaroslavem Vožniakem či Karlem Neprašem, s nimiž navázal celoživotní přátelství. Filmový režisér František Vláčil jej v roce 1959 oslovil ke spolupráci na filmu Holubice, vedle výtvarné spolupráce vytvořil Pištěk také kostýmy. Od té doby se podílel jako výtvarník kostýmů na vícejak stovce filmů. Svou první samostatnou výstavu měl v roce 1960 v pražském Filmovém klubu. V roce 1962 došlo k založení recesistického sdružení Paleta vlasti, Theodor Pištěk byl jedním z jeho prezidentů. Vytvořil kostýmy pro vrcholné filmy Františka Vláčila Markéta Lazarová a Údolí včel (1967). Na Expo 1967 v Montréalu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět. V letech 1972 a 1973 byl nominován do československého reprezentačního družstva pro závody na okruzích. Roku 1977 se úspěšně zúčastnil 9. mezinárodního festivalu malby v Cagnes-sur-Mer. Za kostýmní návrhy k filmu Miloše Formana Amadeus (1984) obdržel cenu americké filmové akademie Oscar. Za kostýmy k filmu Valmont (1989) stejného režiséra obdržel nejvyšší francouzskou filmovou cenu César. Po zvolení Václava Havla prezidentem navrhl uniformy Hradní stráže. V roce 1990 inicioval založení Ceny Jindřicha Chalupeckého, jako spoluzakladatele oslovil také prezidenta Václava Havla a výtvarníka a básníka Jiřího Koláře. V roce 1993 se uskutečnila jeho rozsáhlá výstava v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, roku 1997 pak v Galerii hlavního města Prahy v Městské knihovně. Za dlouhodobý umělecký přínos v oblasti kinematografie obdržel v roce 2004 cenu Český lev. Jako jediný Čech byl roku 2011 zařazen na výstavu East of Eden v budapešťském Ludwigově muzeu. Výstava se věnovala hyperrealistickým tendencím ve Spojených státech a v západní a východní Evropě. U příležitosti umělcových osmdesátin v roce 2012 uspořádala jeho retrospektivní výstavu Národní galerie v Praze. V současné době žije a pracuje v Mukařově.