Symboly vládců na Špilberku

Jak se pozná elita? Rozhodujícím psychologickým momentem, jak získat převahu a ukázat své výsadní postavení, je efekt prvního dojmu. Proto se příslušníci elit prakticky ve všech obdobích historie lidstva snažili odlišit svým oděvem, chováním či ceremoniemi. Spolu s dalšími atributy moci si tak vytvářeli svůj „velkolepý“ obraz na veřejnosti. Cílem výstavního projektu Muzea města Brna a Ústavu archeologické památkové péče Brno je představit návštěvníkům celou historii elit a ukázat široké spektrum předmětů, které vybrané osobnosti využívali v minulosti ke své sebeprezentaci.

Námět výstavy zabírá poměrně velký časový úsek – od lovců mamutů až po 20. století. Jak ale zjistíme informace o elitách pravěku a raného středověku, když ještě neexistovaly písemné ani obrazové dokumenty? „Nejpřesnější svědectví o vládcích doby kamenné, bronzové či železné podávají bohaté hroby. V posledních letech jich našli archeologové v širším okolí Brna hned několik. Výbavu zemřelých bojovníků, tehdejších vládců či královen je tak možné prohlédnout si v celé své kráse. Ve většině případů jsou tyto předměty představeny veřejnosti vůbec poprvé,“ vysvětluje kurátor výstavy Petr Vachůt z Oddělení archeologie Muzea města Brna.
Doslova oslňující ukázkou vkusu a špičkového šperkařského umění jsou předměty s leskem zlata, stříbra a drahokamů a to napříč staletími. Luxusní šperky a jejich magickou moc bude tak možné obdivovat a srovnávat od pravěku až po 19. století. K vidění bude např. unikátní 22 karátový zlatý nákrčník z doby římské, výbava „zlatého krále“ z období stěhování národů nebo filigránové výrobky velkomoravských šperkařů a zároveň mladší předměty jako jsou zlaté kapesní hodinky posázené brilianty. K mocným vladařům neodmyslitelně patřila i prestižní zlatá mincovní ražba.

Mužská část populace jistě ocení ladné tvary mečů špičkové kvality. Exempláře z doby bronzové, železné i raného středověku patří k nejnovějším archeologickým objevům, které čerstvě opustily konzervátorské dílny. Speciálně pro výstavu byla vytvořena replika hrobu z mladší doby bronzové, archeology prozkoumaný v jižní části Brna. Souputník slavných hrdinů Trojské války, přezdívaného „Heršpický Achilles“ je představen v nové kresebné rekonstrukci. Nebudou chybět i modernější zbraně pocházející z vyhlášených puškařských dílen. Ženy zase určitě osloví krásné oděvy a šperky, vedle těch praktických i naprosto bizarní ozdoby, které majitelku téměř ohrožovaly. Třeba metr dlouhé jehlice na spínání oděvů, barokní škrobený límec ve tvaru mlýnského kola nebo svíravý korzet.

K nástrojům moci patří dodnes peníze. Jak jejich vynález změnil podobu společnosti, kdy armádu udatných rytířů vyměnili loajální úředníci, proč se dnešní elity už neohání mečem a šermují spíše razítkem, i to bude možné na výstavě zjisti.

A protože symbolem par excellence je královská koruna, bude si moci každý návštěvník vyzkoušet roli vznešeného panovníka a nechat se oděn do královského hermelínu korunovat. Stane se tak ve fotografii zvěčněným vládcem či vládkyní Špilberku.

Při příležitosti podzimních prázdnin se Muzeum města Brna rozhodlo obohatit výstavu „Symboly vládců“ o unikátní a některé dosud nevystavené zlaté předměty a představit tak veřejnosti pohromadě největší artefakty z tohoto ušlechtilého kovu, které byly nalezeny v posledních 70. letech archeology na Moravě.

Navíc bude, jako příjemný bonus, při příležitosti 103. výročí vzniku samostatného československého státu výstava dne 28. října otevřena pro všechny návštěvníky zdarma.

Největším a nejunikátnějším předmětem z celé série, který doplní již tak mimořádnou sbírku, je soubor spirálových náramků z Olomoucka. Náramky jsou celé z ryzího zlata o váze 630,28 g a skládají se z 8 spirálovitých částí kroucených dvojitých drátů. Byly vyrobeny někdy v průběhu střední až mladší doby bronzové (cca 1400-1000 př. n. l.). Nejenže zlaté předměty pravěkého stáří jsou samy o sobě velmi vzácné, ale samotný nález náramků tohoto druhu uložených pospolu nemá doposud na Moravě obdoby. „Náramky nalezli kolegové z Archeologického centra v Olomouci v letošním roce a doposud nebyly nikdy vystaveny. Mám radost, že jejich premiéra bude právě na hradě Špilberku.“ Doplňuje ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
 
Dalším unikátní šperk je masivní zlatý náramek z Blučiny z téměř ryzího zlata o hmotnosti 227g.
V červenci roku 1953 jej nalezl archeolog Karel Tihelka na úpatí kopce Cezavy u Blučiny v hrobě muže z vyšší společenské třídy. Náramek datujeme do období stěhování národů (5. století našeho letopočtu) a na Špilberk byl zapůjčen ze sbírek Moravského zemského muzea.
 
A tím třetím, ale neméně unikátním je zlatý nákrčník ze Ždánického lesa o hmotnosti 32 g. Šperk byl nalezen samostatně v roce 2020 spolupracovníky Ústavu archeologické památkové péče Brno v Ždánickém lese. Předmět vyrobený z ryzího zlata představuje v prostředí středoevropského barbarika v době římské velmi neobvyklý nález. Je evidentní, že patřil původně příslušnici germánské elity – pravděpodobně z královské rodiny.
 
Jedinečné zlaté předměty mají návštěvníci možnost vidět ve výstavě „Symboly vládců“ od středy 28. října do neděle 31. října, vždy od 9 do 17 hodin.
 
Symboly vládců  10. 2. – 31. 12. 2021