Rukopis pod drobnohledem: Král a uhlíř, op. 14

Pozdější autorské úpravy či rozsáhlejší přepracování hudebního díla nejsou nijak neobvyklé, a to ani v případě Antonína Dvořáka. Jeho tříaktová opera Král a uhlíř zkomponovaná na libreto Bernarda Guldenera však v tomto ohledu trochu vyniká. Jedná se o Dvořákovu první operu přijatou k provozování v Prozatímním divadle v roce 1871, kdy byl jako skladatel ještě téměř neznámý. Ke studiu opery přistoupilo divadlo až v roce 1873 a po několika zkouškách byla partitura Dvořákovi vrácena a z provedení na podzim roku 1873 sešlo (údajně z důvodu přílišné náročnosti díla). Dvořák operu neupravil, nýbrž na stejné libreto zkomponoval hudbu zcela novou. Ani tato podoba však nebyla konečná, i přes to, že v tomto novém tvaru na prknech Prozatímního divadla uvedena byla (roku 1874 a 1881). Další zásadní přepracování přišlo v druhé polovině 80. let v reakci na úpravu libreta Václavem Judou Novotným. Ten zasáhl především do závěrečného jednání opery. Dochovaná skica nové verze 3. dějství z roku 1887, která je v listopadu vystavena v rámci výstavy Antonín Dvořák: Můj život a dílo dokumentuje Dvořákovo přepracování právě tohoto aktu na základě nového Novotného textu, a máme tak při srovnání s dalšími dochovanými prameny možnost sledovat skladatelův tvůrčí proces. Přednáška je doprovodným programem výstavy Antonín Dvořák: Můj život a dílo.