REYKO – londýnské (nyní barcelonské) duo si v posledních několika letech získalo věrnou základnu fanoušků a miliony streamů díky své směsici směšně nakažlivých melodií a nápaditých, svérázných zvuků inspirovaných čímkoli od psychedelie, indie až po elektroniku. Možná jste slyšeli skladby REYKO v seriálech nebo reklamách – „Cruel Summer“, „Élite“ nebo „Toy Boy“, abychom jmenovali alespoň některé – ale prostě možná ani nevíte, že byly jejich.
REYKO strávili loňský rok koncerty po zemích, jako jsou Velká Británie, Německo, Francie, Srbsko, Česká republika, Španělsko a Mexiko, a také byli předskokany britských indie legend Echo & the Bunnymen.
Nové album IRRATIONAL je hlubokým zkoumáním intimních pocitů a myšlenek, které Soleil procházejí myslí během dne. Například píseň „Contradiction“ popisuje pocit nejhlubší nerozhodnosti a pochybností, zatímco „Dancing On My Own“ zachycuje úzkost, kterou prožívá každá matka, když potřebuje chvilku samoty a úlevy. V písni „By Your Side“ je také melancholie, pocit, který člověk zažívá, když si uvědomí, že jeho rodiče stárnou a jsou zranitelní. V písni „All The Time“ je dokonce prostor pro provinilé potěšení a v „Run With You“ romantika.
S nádechem psychedelie (All the Time), darkwave (Contradiction) a dokonce i euforického trance (Never Let Me Go), podtžené jedinečným šeptavým hlasem Soleil a lahodnou Igorovou produkcí, hudba REYKO si bere střípky každodenního života a povyšuje je na mimořádný a poetický zážitek.
Amelie Siba je hudebnice a skladatelka původem z Prahy. Ve svých posledních projektech otevírá témata léčení traumat, pohledu na sebe sama a vzteku. Ačkoli její předchozí tvorba byla známá velmi intimním charakterem a nyní se posunula do agresivnější/asertivnější sféry se špinavějším zvukem, zranitelnost je stále hlavním prvkem její tvorby.
Její nejnovější deska "This maybe the way 2 heaven" zní jako syrový manifest kolektivní péče. Hudebnice na ní otevřeně zpívá o vlastním duševním zdraví a cestě k jeho ochraně. Terapie a antidepresiva ji pomohla nejenom lépe porozumět vlastním emocím a přímočařeji je na desce komunikovat, ale také vynesly na světlo společenský rozměr tlaků, o kterých Siba zpívá: touhu být tou nejlepší partnerkou, stud za projevování vlastních potřeb a neschopnost si říct o pomoc nebo o strachu z opuštění. “Ta deska je politická. Měla jsem tendence hledat chyby v sobě, ale pak jsem pochopila, jak mě k sebetrestání vede celá společnost a to kdo je u moci,” říká hudebnice a dál vysvětluje, že její nejnovější nahrávku ovlivnilo i to, jak její dřívější tvorbu zejména starší muži z hudebního průmyslu fetišizovali. “Zarámují si vás jako křehkou a pak si myslí, že vás můžou rozbít,” a dodává že i to ovlivnilo podobu její sebeprezentace: nechtěla k ní jakkoli využívat svoje tělo.