Večerní projekce je součástí právě probíhající
modernizace stálé výstavy v Pinkasově synagoze, jež je památníkem tragických osudů více než 78 000 židovských spoluobčanů a jejich symbolickým náhrobním kamenem. Záměrem projekce je
přiřadit tvář alespoň k některým ze jmen obětí z Čech a Moravy, která jsou napsána na zdech uvnitř Pinkasovy synagogy.
Promítat se bude následně
každý večer kromě pátků a židovských svátků. V
zimních měsících potrvá promítání až 2,5 hodiny,
v letních pak pouze ¾ hodiny s ohledem na prodlužující se dobu západu Slunce a následného setmění.
Skutečné tváře, skutečné příběhy
Fotografie k projekci se podařilo
Židovskému muzeu v Praze shromáždit prostřednictvím široké veřejnosti a především pamětníků – přeživších šoa. Jde o snímky jejich blízkých, přátel a známých, kteří
zahynuli nebo byli zavražděni v ghettech,
koncentračních a vyhlazovacích táborech.
Vybrané snímky dokumentují
životní příběhy lidí, kteří až do své perzekuce žili obyčejným rodinným životem, prožívali přátelství, lásky, radosti, ale i běžná trápení, studovali, pracovali, bavili se. Jejich každodenní životy se
navždy změnily 16. října 1941, kdy nacisté začali na našem území uskutečňovat obludný plán vyhlazení židovského etnika; toho dne byly zahájeny
systematické deportace židovských spoluobčanů. Z
Prahy byl v tento den vypraven první z pěti transportů, které směřovaly do ghetta v polské
Lodži. Zde čekal příchozí hlad, těžká fyzická práce a špatné hygienické podmínky, které měly za následek
vysokou úmrtnost. Další vězňové byli posláni do vyhlazovacího tábora v polském
Chelmnu nebo
Osvětimi. Jen
málo z nich se dožilo osvobození.