Divadlo.
František Ferdinand Šamberk napsal hru "Jedenácté přikázání" v roce 1881. Podle mnohých se jedná o jeho nejlepší veselohru. V roce 1935 ji na filmovém plátně představil také Martin Frič. Jedenácté přikázání zní "Nezapřeš ženy své!", což je námět či lépe zápletka příběhu pojednávajícího o čtyřech přátelích, zapřisáhlých starých mládencích. Jednomu z nich, notáři Jiřímu Vybořilovi, se totiž poněkud omylem podaří oženit se. Když jej ale jeho přátelé navštíví, aby s ním oslavili narozeniny, nechce se mu přiznat, že jejich společnou přísahu zůstat starými mládenci porušil. Jeho mladá manželka má pro jeho zvláštní záměr alespoň částečné pochopení. Nastane však komplikace v podobě další nečekané návštěvy. Přijíždí rodiče a sestra novomanželky...
František Ferdinand Šamberk byl člověk nadaný všemi dary ducha i všemi lidskými slabostmi. Například prohrál svou ženu "U Pinkasů" v kartách, když už neměl co vsadit, a jeho protivník využil své výhry trvale. Narodil se v Praze v roce 1838 do rodiny obchodníka s máslem. Začal se učit řemeslu, ale seznámil se s Josefem Kajetánem Tylem, díky kterému odešel nejprve na venkov ke kočovné společnosti Zöllnerově, kterou vedl právě Tyl. Po účinkování v německých společnostech v Berlíně a Královci nastoupil v roce 1860 do českého souboru Stavovského divadla, pak hrál v Prozatímním divadle a v roce 1881 získal stálé angažmá v Národním divadle. Stal se z něj velmi populární herec-komik, který v podobném komickém stylu začal psát svoje frašky, kterým dodával módní pikantnosti po vzoru francouzské konverzační komedie, jako byly kombinace situací a překvapivé dějové obraty, a využil ve svých komediích i znalosti tradice vídeňské frašky.