Na letošní rok připadá Rok české hudby, akce, jejíž počátek sahá do roku 1924, kdy se poprvé slavilo sté výročí narození Bedřicha Smetany. Proto se tentokrát vydáme po stopách hudebních osobností spjatých s Vyškovem. Zastavíme se u busty sbormistra a hudebního skladatele Jana Šoupala (1892–1964) umístěné na Besedním domě, kde vystupoval jako sbormistr vyškovského Volného pěveckého sdružení nebo později Pěveckého sdružení moravských učitelů. Naproti Besednímu domu stávala budova tzv. staré školy, v níž prožil Jan Šoupal část dětství a mládí.
Významnou roli v hudebním životě nejen Vyškova sehrála rodina Štědroňova. František Štědroň (1868–1928) se přistěhoval do Vyškova koncem 19. století. Působil jako kapelník a učitel hudby. Většina jeho dětí a vnuků se věnovala hudbě, najdeme mezi nimi hudební skladatele, houslisty, klavíristy, muzikology, zpěváky. Můžeme například uvést syny: Bohumíra (1905–1982), Jana (1907–1981), Vladimíra (1900–1982) či vnuky: Jiřího (1942) a Miloše (1942).
Vyškov je také rodištěm skladatele a pedagoga Aloise Piňose (1925–2008), zakladatele tzv. české „nové hudby“, která se prosadila v šedesátých letech 20. století, tehdy byl jedním z jejích nejvýraznějších představitelů. Jeho otec učil na vyškovském gymnáziu.
Nemůžeme zapomenout na rodáka z nedalekých Opatovi Antonína Tučapského (1928–2014), hudebního skladatele, dirigenta a pedagoga, čestného občana města Vyškova, který žil od roku 1975 ve Velké Británii. Jeho jméno nese i Pěvecký sbor Antonína Tučapského a Festival pěveckých sborů Antonína Tučapského , který se koná ve Vyškově od roku 2005.
V ulici Na Tržišti přišel na svět operní pěvec Oldřich Spisar (1919–2001). sólista Národního divadla v Praze. V Sokolské ulici se narodil Zdeněk Soušek (1913–2004), tenorista brněnské opery. V nárožním domě čp. 110 (dnes součást městského úřadu) na Masarykově náměstí bydlel v dětství a mládí Jaroslav Krupka (1893–1929), sbormistr a zakladatel hudebního vysílání pražského rozhlasu Radiojournalu .
Přeneseme i do vzdálenější minulosti. V 17. století vlastnil dům čp. 115 nedaleko biskupského pivovaru císařský varhaník a komponista Alessandro Poglietti. Dům byl pak označován jako poglietta nebo pugléta.V letech 1777–1818 byl varhaníkem vyškovského kostela Nanebevzetí Panny Marie Ignác Bomba. Dochovaly se jeho čtyři chrámové skladby stylu středního klasicismu, které jsou dnes uloženy v hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně.