Setkání s etnografem píseckého muzea nabídne povídání o poutech, která po staletí pevně pojí řeku Otavu a život kolem ní. Ať už to byla voroplavba, obilné a zlatorudné mlýny, rybářství a lov perlorodek, specifické okolní osady, vesnice a města, nebo i probouzení turistického ruchu na konci 19. a zač. 20. století.
Otava vstoupila do života generacím lidí žijících kolem ní – plavcům a dřevorubcům, převozníkům, rybářům, ledařům a tak trochu vlastně všem, kteří žili na jejích březích. Mnohé z příběhů, pověstí či pravdivých a nepravdivých historek, které si při práci o řece lidé vyprávěli, přežily do dnešních dob a neměly by býti zapomenuty. Řeku pojmenovali již kdysi Keltové, nazývali ji slovem Atawa, což znamená bohatá řeka. Některá z bohatství jsou dnes již pryč, mnohá si však Otava uchovala do dnešních dob.