Národní galerie Praha 8. a 9. února 2025 oslaví 229. výročí od založení své předchůdkyně – Společnosti vlasteneckých přátel umění. Pro tuto příležitost je připraven bohatý doprovodný program, jehož součástí jsou komentované prohlídky, přednášky a výtvarné dílny nejen pro děti, ale i pro dospělé.
Historie sbírek
NGP sahá až do počátku 17. století, kdy se součástí sbírky Rudolfa II. stala legendární Růžencová slavnost Albrechta Dürera. Slavný obraz jako jeden z mála zůstal v Praze dodnes a patří mezi stěžejní díla galerijního fondu. Příběh samotné instituce se začal psát
5. února 1796, kdy se skupina významných představitelů vlastenecky zaměřené české šlechty společně s několika vzdělanci z řad měšťanů rozhodla pozvednout upadající veřejný vkus. Vznikla
Společnost vlasteneckých přátel umění, jež záhy založila hned dvě instituce, které Praha do té doby postrádala – Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu.
Roku 1902 přibyla další významná instituce –
Moderní galerie Království českého. Začala budovat sbírku současného umění 19. a posléze i 20. století – z tehdejší doby pocházejí nákupy děl Antonína Slavíčka, Maxe Švabinského, Vojtěcha Preissiga, Jana Preislera a později také Josefa Čapka nebo Emila Filly.
Moderní galerie existovala až do roku 1942, kdy byla
sloučena s Obrazárnou. Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění se v roce 1918 proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Jejího vedení se v dalším roce ujal Vincenc Kramář, který ji proměnil v moderní, odborně spravovanou veřejnou galerii. Ve
dvacátých a třicátých letech 20. století byly pod jeho vedením položeny
základy slavné francouzské sbírky, jejíž vznik podporovali vrcholní představitelé československého státu Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš. Podařilo se pro ni získat díla zcela zásadního významu, jejichž autory byli Eugène Delacroix, Camille Corot, Claude Monet, Paul Cézanne, Paul Gauguin, Vincent van Gogh, Pablo Picasso, André Derain či Auguste Rodin.
Jaké expozice si můžete prohlédnout