Pomůžete ornitologům sčítat vodní ptactvo? Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. To pak pomůže jejich ochraně. Ptactvo se pozoruje u řek, rybníků, či přehrad.
Sčítání poskytuje informace o velikosti populací vodních ptáků. Přibližuje nám i cenné údaje o tom, kde se nacházejí významná zimoviště, jak ptáci reagují na extrémní výkyvy počasí. Zatímco
mírné zimy umožní jednotlivým druhům posunout svá evropská zimoviště
severovýchodně, ty
chladné je naopak tlačí na
jihozápad Evropy. Ptáci se v takových případech mohou dostat mimo chráněná území, což je třeba řešit. Pro efektivní ochranu však musí mít odborníci dobrý přehled o tom, jaká místa si různé druhy vybírají.
V podmínkách letošní zimy bude určitě pozorování velmi zajímavé. Přiletělo k nám více
ptáků ze severských oblastí? A
kdo přiletěl z jihu? Početné bývají populace morčáka velkého, malého a hohola severního ze severu Evropy. K teplomilným druhům naopak patří například volavka bílá, potápka roháč nebo kopřivka obecná.
Mezinárodní sčítání vodních ptáků je
celosvětově nejstarší projekt takzvané
občanské vědy, kdy laici pomáhají dobrovolníkům získávat data pro výzkum. Sčítání bylo poprvé v roce
1966, nyní se koná ve
143 zemích. V lednovém termínu pravidelně probíhá na území celé České republiky mezinárodní sčítání vodního ptactva jehož koordinátorem je Katedra zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Přírodovědci stále hledají nové spolupracovníky na již delší dobu neobsazené úseky na Jizeře a Sázavě nebo neobsazené rybníky na Benešovsku a Příbramsku.
Mezinárodní sčítání vodního ptactva v lednu pomáhá chránit druhy díky pozorování populací, zimovišť i reakcí na klimatické změny.
Cílem je získat informace o zvycích vodních ptáků, velikosti jejich populací a reakci na změny životního prostředí či klimatu.
Sčítání probíhá u řek, rybníků a přehrad po celé České republice.
Sčítání probíhá každoročně v lednovém termínu.
Koordinátorem je Katedra zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Dobrovolníci mohou pomoci pozorováním a sběrem dat na neobsazených lokalitách, jako jsou úseky na Jizeře, Sázavě či rybníky na Benešovsku a Příbramsku.
Pozorovatelé mohou vidět ptáky ze severských oblastí (morčák velký, malý, hohol severní) a teplomilné druhy, jako volavku bílou nebo potápku roháče.
Díky poznání zimovišť lze lépe chránit druhy a reagovat na výkyvy počasí, které mohou ptáky vyhnat mimo chráněná území.
Mírné zimy posouvají zimoviště ptáků severovýchodně, chladné zimy je naopak tlačí na jihozápad Evropy.
Sčítání proběhlo poprvé v roce 1966.
V současnosti se sčítání koná ve 143 zemích světa.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.