Výstava Princezny broskvové domácnosti tematizuje proměny ženské identity napříč životními etapami a zkoumá, jak jsou tyto proměny utvářeny společenskými očekáváními i osobními prožitky. Ženské tělo se proměňuje rychle už od narození a jeho vývoj nekončí dosažením dospělosti. Projevy a „vystupování“ ženy jsou od dětství kontrolovány a formovány společenskými úmluvami: hodná holčička, poslušná dívka, krásná žena, dobrá matka, spolehlivá manželka, laskavá babička, milá stařena. S každou dekádou se mění a vrství její role a s každou se musí znovu vyrovnávat.
Martina Minařík Pavelková (*1989, Opava) se dlouhodobě věnuje reflexi dospívání, orientaci v jednadvacátém století i ženské zkušenosti, a to prostřednictvím figurální, expresivní a přitom citlivé malby. Je multimediální umělkyní, která ve svých performancích, videích a site-specific instalacích pracuje s nejnovějšími technologiemi a posouvá je do experimentální polohy.
Autorka ve Velkém sále Staré radnice zve diváky na cestu skrze fragmenty dětství, mateřství i partnerských proměn. Vzniká zde prostředí, v němž se ideál „správného“ a „dokonale zvládnutého“ střetává s každodenností a kde právě v místech selhání, přetlaku či únavy vyvstává nová citlivost a právě v těchto trhlinách se rodí nová krása.
Výstavu zahájí vernisáží kurátorka Radka Zahradníková ve čtvrtek 20. srpna v 17 hodin.