Pátý ročník Marienbadu se oproti jiným letošním filmovým festivalům rozrostl a po celé léto oživuje utichlé lázeňské město.
Galavečer letošního festivalu se uskuteční v hotelu
Lesní mlýn původně Donbas, který dlouhá léta chátral a v posledním roce se částečně otevřel veřejnosti jako prostor pro kulturu. V malebném místě uvedeme americkou klasiku
Jak ukrást Venuši s Audrey Hepburn v hlavní roli z roku 1966. Celý večer bude koncipován jako instalace navržená pro toto speciální místo uprostřed parků v srdci Mariánských Lázní. Bude to nádherný večer korunovaný pak Dojetím (Ergriffenheit), které bude naplněno hudbou.
Hlavní výběr současné filmové tvorby v oblasti experimentu formy a narace v rámci současné postcovidové audiovizuální situaci nabídne
sekce Theatre Electrique. Náplň této sekce se skládá z pěti částí. První částí je
site-specific art Michala Kindernaye, pokračujeme
imerzivním divadlem Jakuba Čermáka, rekonstrukcí performance Romana Štětiny, další částí je
kolekce krátkých filmů dvojice Matěj Sláma a Jakub Vrbík a poslední částí je dokumentární
sci-fi o sofistikované umělé inteligenci Viery Čákanyové. Všichni tito umělci budou hosty festivalu. Režisér a herec Jakub Čermák přijede do Mariánských Lázní s imerzivní divadelní queer inscenací
Marie Stuartovna. Anatomie (dramatu), kterou uvádí s projektem Depresivní děti touží po penězích. Site-specific představení seznámí diváky s osudy dvou hlavních hrdinek, anglické královny Alžběty a její rivalky, skotské královny Marie Stuartovny. V Čermákově dekadentní verzi Schillerovy klasiky ztvárňují postavy královen muži – Sebastian Rein Alžbětu a Jakub Čermák Marii. Do Mariánských Lázní se vrací laureát Chalupeckého ceny Roman Štětina se svým
Suvenýrem 2015/2020 jakousi vzpomínkou na něco neexistujícího, vzpomínkou na nějaký dávný originál, pratvar, ze kterého známe jenom kopii a tato kopie si už žije vlastním autonomním životem. Po hladkém torzu antické sochy stéká inteligentní plastelína. Film FREM slovenské autorky Viery Čákanyové byl poprvé uveden na MFDF Jihlava a letos v únoru v sekci Forum na Berlinale. Česká distribuční premiéra filmu byla kvůli koronavirové krizi odsunuta. Je to audiovizuální rekviem za druh homo sapiens.
Aktuální filmovou tvorbu v oblasti experimentu narace a formy z celého světa vybranou na základě mezinárodní výzvy reprezentuje sekce
Forum Marienbad.
Novinkou je
kurátorská selekce současné tvorby filmových veřejných vysokých škol, kterou vyberou filmoví kritici Martin Svoboda a Martin Šrajer ze snímků z pražské FAMU a ze zlínského ateliéru Audiovizuální tvorba FMK UTB.
Ferdinandova kolonáda se na čtyři dny promění v
Marienbad Kaffehaus, ve kterém se návštěvníkům festivalu bude servírovat k snídani káva a loupák a poslech dvou českých podcastů, které vznikly v produkci labelu Audionaut – osmidílný seriál Pohřešovaná a úplná novinka Anatomie strachu. Dokumentarista Petr Hátle oživuje v Pohřešované jednu z největších záhad novodobé kriminalistiky a vypráví o případu dívky, která v roce 1997 zmizela takřka beze stopy. Intimní mikrohorory ve zvuku Anatomie strachu rekonstruují, co se v nás odehrává, když jsme vyděšení. Sérii skutečných příběhů, které jdou až na dřeň lidského strachu, vytvořili Brit Jensen, Jiří Slavičínský a Martin Ožvold.
Marienbad Film Festival je od počátku úvah o jeho vzniku úzce spjatý s místem svého konání – městem
Mariánské Lázně. Lázeňské město se do dějin českých filmových festivalů zapsalo již v letech 1946-1949 čtyřmi úspěšnými ročníky přehlídky a později festivalu, který byl posléze přestěhován do Karlových Varů. Fenomén pořádání filmových festivalů v turistických letoviscích se osvědčil na celém světě. Marienbad Film Festival systematicky vstupuje do veřejného prostoru města a připravuje setkání filmů s dalšími druhy umění a projevů kulturního a společenského života, návštěvníků s místními zájemci o film. Filmy ovládnou vedle kinosálu také netypické prostory Společenského domu Casino, Městského divadla, Domu Chopin, na kolonádě nebo v Městském muzeu.
Doprovodné akce festivalu se nezaměřují pouze na hudební či divadelní produkce, ale také na aktivity vedoucí k otevření diskuze o prostoru, urbanismu a historii města. Takovými jsou kupříkladu filmové a videoartové projekce v ulicích města, umělecké sympozium realizované v rámci festivalu nebo komentované prohlídky města.