Arnošt Lustig se svým literárním a filmovým dílem stal vlivným
spolutvůrcem české kolektivní paměti na děsivé události nacistické genocidy. Jeho významná literární díla jako Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Démanty noci, Krásné zelené oči a další novely či povídky patří bezesporu nejen do dějin moderní české literatury. Mnohé z nich se staly předlohami pro filmy nové vlny šedesátých let, v pozůstalosti autor ponechal dalších osm filmových scénářů.
Autenticita Lustigova díla pramení z jeho osobní zkušenosti s vězněním v ghettu Terezín, vyhlazovacím táboře Osvětim, koncentračním táboře Buchenwald u Meuselwitz, útěku z transportu smrti nebo účasti na Pražském povstání. Navzdory traumatickým zkušenostem dokázal autor takřka zázrakem, ale určitě štěstím a odolností přežít, aby se následně stal novinářem a spisovatelem.
Lustig se po
emigraci v roce 1968 stal v zahraničí respektovaným autorem a univerzitním pedagogem. Ve vlasti byl přitom autorem zakázaným. Lustigovo literární i filmové dílo významně ovlivnilo nejen kulturu nejen v Československu, ale i zahraničí. Jeho dílo bylo přeloženo do desítek jazyků a čítá více než dvacet románů a novel, tucet povídkových souborů, a řadu knih literatury faktu, esejů a filozofických úvah.
Výstava sleduje výraznou biografickou linii a zároveň se detailně věnuje autorovu dílu. Chronologicky
představuje klíčové milníky Lustigova života a soustředí se na události a osobní prožitky, které zásadně formovaly jeho literární tvorbu i motivace k psaní. Výstavu lze chápat jako paměťový monument zachycující několik desetiletí bohatého společenského života, i jako připomínku hrůz druhé světové války.
Výstava přímo konfrontuje návštěvníky s tím, jak Lustig a další tvůrci, kteří na jeho dílo navazovali, proměňovali jeho životní příběh v „stroj na vzpomínání“. Návštěvníci mohou sledovat proces vzniku autobiografického svědectví a inspirace vyplývající z osobního prožitku historických událostí až do chvíle jejich literárního a filmového zpracování. Kurátorský výběr pracuje rovněž s čtenářským a diváckým vnímáním Lustigova díla. Postupně je mapováno, co Lustigova tvorba znamenala jak pro něj samotného jako autora, tak pro publikum v různých dekádách – od 60. let 20. století až dodnes.