Lenka Filipová – koncert

Lenka Filipiová a hosté v sokolovně v Heřmanově Městci 7.3.2020

„Kytara u nás doma ležela opřená o stěnu, a tak jsem jí prostě vzala do ruky, bylo mi 9 let“ vzpomíná Lenka Filipová na své hudební začátky. Lásku ke svému hlavnímu nástroji zdědila po mamince, která byla učitelkou hudební výchovy a po jejím bratrovi Vláďovi, který na kytaru hrál a Lence byl prvním domacím učitelem. Následovala LŠU u profesora Eduarda Šidly a poté se rozhodla pro studium kytary na pražské konzervatoři, kterou úspěšně absolvovala u profesora Milana Zelenky. Lákal ji také svět poezie, a tak prostřednictvím šansonů neváhala interpretovat básně Vítězslava Nezvala. S jejich zhudebněním jí pomáhal kytarový virtuóz a kamarád Štěpán Rak.

První úspěchy a nabídky se dostavily velmi brzy. Už jako šestnáctiletá vyrazila s Brněnským hudebním souborem lidových nástrojů na turné po USA a Kanadě. Výčet jejích aktivit v této době byl už nesmírně bohatý. Již během studia se intenzivně věnovala zpívání a skládání písniček, vystupování v několika pořadech studia Viola, hostování v hudebních programech rádií, moderování v televizi a účinkování v divadle Semafor. Zde přišla i nabídka na hostování v koncertních pořadech Karla Gotta.

Studium dále pokračovalo v oboru klasická kytara pod vedením známého uruguayského profesora Oscara Cacerese na prestižní Mezinárodní hudební akademii v Paříži, ve městě, které ji hudebně velmi inspirovalo. Zde vedle klasické kytary pronikla i do místního tvůrčího písničkového podhoubí, na doporučení Hany Hegerové, dosáhla na kontakty mimo jiné i v pařížské Olympii a získala kontrakt s přední evropskou vydavatelskou společností CBS. Zde natočila několik písní a vystupovala v tamních hudebních klubech, médiích atp.

Přelomovým se pro Filipovou stalo setkání s francouzským písničkářem Francisem Cabrelem (toho času právě pod CBS). Píseň Zamilovaná, kterou Cabrel složil a česky ji otextoval Zdeněk Rytíř, nahrála 13. listopadu 1980 a dodnes platí za její největší hit. „Setkala jsem se s Francisem, skamarádili jsme se, a pak jsem slyšela u našeho společného producenta nesmíchané demo nahrávky pro jeho druhé album, a právě tahle píseň mě z celého alba nejvíc oslovila. Tak jsem Francise poprosila, jestli by mi ji věnoval, že bych si ji nechala otextovat česky.“ Brzy se tato nahrávka stala velmi populární u nás i ve Francii.

Ani autor skladby v originále nazvané Je l´aime a mourir tehdy ještě netušil, že z ní bude jeho velký hit. „A když jsme ji já i on ve stejné době – on ve Francii a já u nás – zařadili na naše desky, stala se pro nás osudovou,“ tvrdí muzikantka. S Cabrelem později dokonce absolvovala dvě společná koncertní turné.

Český text k Zamilované přitom vznikal poměrně narychlo. „Slova mi Zdeněk Rytíř diktoval po telefonu přímo do studia, když už se mělo točit. Jestli se do té nahrávky člověk pečlivě zaposlouchá, všimne si, jak to zpívám. Udýchaně, jako z papíru. A přesně tak to taky bylo!“ přibližuje interpretka.

V roce 1981 singl vyšel na jejím stejnojmenném debutovém albu, které následně získalo Zlaté ocenění.

Po návratu z Francie přijala nabídku vystupovat v pořadu Hany Zagorové s Orchestrem Karla Vágnera. Od raného mládí však měla blízko k pěveckému kolegovi Karlu Zichovi, který ji coby studentku konzervatoře pozval na pódia, aby hostovala na koncertech skupiny Spirituál kvintet. Po skončení hostování u Hany Zagorové, vystupovala právě se skupinou Flop Karla Zicha. „V tomto období jsme se spolu často objevovali v médiích, měli několik společných hitů, včetně písničky Mosty. Naše přátelství se neroztrhlo, ani když Karel zamířil k trošku tvrdší, rockenrolové muzice, zatímco já zformovala svou první skupinu Domino a každý jsme zamířili stylově trochu jinam, vždy nás ale pojilo, velké lidské přátelství i posedlost kytarovou muzikou ve všech podobách,“ říká Lenka. Kytaru Zicha, který v roce 2004 tragicky zemřel při potápění na dovolené na Korsice, má doma dodnes a stále na ní hraje.

Během osmdesátých let následovalo několik dalších studiových alb, která se u posluchačů dočkala neméně velkého ohlasu. Šlo o alba Quo vadis (exportní anglickofrancouzská verze), Lenka, Řeka života nebo Částečné zatmění srdce. Skladby jako Prý se tomu říká láska, Za všechno může čas nebo Toulavý valčík zlidověly. „Texty, které mi tehdy většinou psal Zdeněk Rytíř, byly tak nadčasové, že písničky zpívám ráda i dnes,“ ujišťuje Lenka.

Filipová vystupovala se svou doprovodnou kapelou Domino a stále častěji zařazovala i cizojazyčné písně. Nikdy se netajila tím, že jazyky jsou její zálibou – mluví plynule francouzsky, anglicky i rusky a okrajově ji zajímají také další řeči. Pro svou všestrannost byla dokonce v roce 1988 oslovena, aby reprezentovala Švýcarsko v mezinárodní písňové soutěži Eurovision Song Contest. Vystoupit měla se skladbou Ne partez pas sans moi (v české verzi Neodcházej ode mne). „Krátce předtím, než jsem měla odlétat, mi ale účinkování nebylo povoleno a s mojí písničkou nakonec vystoupila „náhradnice“ – tehdy ještě nepříliš známá Céline Dion. A vyhrála to,“ pátrá v paměti Filipová. Z kanadské kolegyně se nakonec stala celosvětová hvězda.

Když v roce 2008 C. Dion koncertovala v pražské O2 areně, byla Filipová z mnoha adeptů vybrána právě Celine, aby vystoupila jako její předskokanka. V zákulisí, když se obě zpěvačky potkaly, měla Lenka možnost jí konečně vysvětlit příběh, jak se vše vlastně tehdy událo „Ptala se mě – tak to vám vděčím za kariéru?“ směje se dnes zpěvačka, která se nakonec i bez účasti v soutěži zapsala do povědomí zahraničního publika. Koncertovala v řadě zemí po celém světě, mimo Evropy zavítala i do Japonska, USA, Kanady nebo Austrálie. Na kytarovém festivalu v Nizozemských Antilách dokonce získala vysoce ceněnou Grand Prix.

Kromě své písničkářské kariéry nezanedbává ani klasickou kytaru. Vždyť právě její podmanivý tón jí k hudbě přivedl. V roce 1990 vydala první klasické album s názvem Concertino věnované kytarovým autorům různých staletí. Obsahovalo původní kytarovou tvorbu i odkazy na Vivaldiho, Bacha, Dowlanda, klasika španělské kytary Tárregu až po soudobého skladatele Milana Tesaře. Projekt se později dočkal dalších dvou pokračování a dodnes ho Filipová oživuje na pódiích. „Krásu klasické kytary chci publiku pořád ukazovat, někdy mám pocit, že je koncert až osvětová činnost. Málokdo ví, jak specifická každá kytara je,“ upozorňuje žena, která v průběhu kariéry přidala do svého nástrojového repertoáru i folkovou a elektrickou kytaru.

Ani v devadesátých letech její popularita neklesala. Pravidelně se umisťovala v první desítce ankety Český slavík.

Za své album Svět se zbláznil obdržela cenu od Akademie populární hudby. Svou na dlouhou dobu poslední studiovou desku Tisíc způsobů, jak zabít lásku vydala v roce 2003. Poté se věnovala především koncertování, na trhu se objevilo také několik jejích kompilací s největšími hity.

Několik let ji jako součást kapely na klavír doprovázela její dcera Lenka Filipová mladší, známá pod pseudonymem Lenny. „Jsem na ni velmi pyšná. Přeji jí, aby si muziku nechala jako koníček, jako svou kamarádku, která ji bude provázet celým životem. Hlavní je, aby vždy zpívala s láskou, publikum jí to pak oplatí,“ prohlásila na adresu mladé zpěvačky, která v roce 2016 získala za debutovou desku Hearts pět Andělů.

Z koncertu na Masarykově náměstí v Praze vyšel v roce 2013 záznam na CD a DVD nazvaný Concertino Live.

Již na něm je vidět, že Filipová do svého repertoáru začala v návaznosti na setkání s britským virtuosem ve hře na keltskou harfu Seanem Barrym zařazovat i vybrané keltské balady. A protože se u diváků setkávaly s kladným přijetím, zrodila se myšlenka na samostatné album.

„Původně měly keltské písně vyjít už o něco dříve, ale z různých důvodů se nahrávání stále odkládalo,“ vysvětluje zpěvačka a kytaristka, proč nakonec album Oppidum nahrála a vydala až v roce 2018. S harmonickými keltskými baladami se zároveň po složitém životním období vrátila na pódia. „Pochopila jsem, že se musím radovat ze života, a především vždy zůstat sama sebou,“ dodává s nadhledem umělkyně, která výhledově chystá další album autorských písní s českými texty a také pokračování úspěšného projektu Concertino.

Řadová alba: Zamilovaná, Quo vadis, Lenka, Řeka života, Částečné zatmění srdce, Lenka vypravuje pohádky z kytary, Pocit 258, Svět se zbláznil, Lidové písničky, Tisíc způsobů jak zabít lásku, Oppidum.

Akustická alba: Live, Concertino – Live

Klasická alba: Concertino, Over the rainbow, Concertino II, Concertino III

Výběrová alba: 1982 – 1992, Za všechno může čas, Za všechno může láska, The best of, Classic, acoustic & folk (3CD), Nejkrásnější písničky od A do Z (7CD+DVD), Best Of (3CD + 2LP)