Přichází prostřednictvím postavy rozervaného poutníka stojícího nad propastí, hledícího zasněně do dálek, do kterých snad jednou doputuje, přemýšleje o smyslu života a významu jedince v jeho koloběhu. Co vidí poutník? Unaven z průmyslové revoluce, z pokroku lidstva, z osvícenských myšlenek, obrací pohled zpět do své duše, do krajiny vnitřní i vnější, k niternému prožitku, ke spojení s přírodou, zemí, vlastí a historií. Přesně tak, jak jej ztvárnil kolem roku 1818 německý malíř Caspar David Friedrich ve svém obraze Poutník nad mořem mlhy.
Poutníkem, po jehož stopách se vypravíme, je český básník Karel Hynek Mácha. Génius, který se během svého krátkého a bouřlivého života stihl stát průkopníkem české poezie, zdrojem inspirace pro celé generace básníků a poutníků, kteří se snažili následovat jeho kroky krajinou i literaturou. V roce 2026 uplyne od jeho smrti 190 let.
Poutník, který prošel celou svoji rodnou zemi, aby se odvážil absolvovat i cestu vzdálenější. Za pouhých 6 týdnů doputoval pěšky přes Innsbruck až do italských Benátek. Básník, který ve svém nejslavnějším díle, epické básni Máj, převyprávěl lidovou pověst zachycující lásku, vášeň, nenávist a strach a pomocí této alegorie opěvoval krásy své domoviny, země, která se stala (vlastními slovy básníka) jeho „kolébkou i hrobem“. Zůstává věčnou výpovědí o lásce k životu a sepjetí s přírodou. Mácha tak pomocí jazyka a poetických slovních obratů maluje obraz všemi barvami západu slunce.
Putování výstavou nabídne „máchovské krajiny“ od významných i méně známých výtvarných umělců období romantismu. Vystavena budou díla velkých osobností, Julia Mařáka, Antonína a Josefa Mánesových, Bedřicha Augusta Piepenhagena a mnoha dalších. Jejich romantická lesní zákoutí, hradní zříceniny, poutníci v krajině uchvátí svou tajemnou atmosférou a autentičností vlastního hlubokého niterného prožitku. Putování výstavou ve šlépějích Karla Hynka Máchy bude putováním krajinou 19. století.
Součástí výstavy jsou také díla čtyř současných umělců, Filipa Dvořáka, Tomáše Hrůzy, Aleše Nováka a Miloše Šejna, kteří ve své tvorbě následují stopy romantických poutníků 19. století. Návštěvníci tak mohou porovnat, jak moc se pohled na krajinu v průběhu času proměnil.