Krajina nepřítomnosti

Krajina nepřítomnosti představuje imaginární prostory budoucího světa, v němž člověk jako specifická biologická entita zanikl, přestože stopy jeho přítomnosti stále prostupují okolními ekosystémy a zbytky technologických infrastruktur. 

Tento okamžik, kdy lidský druh selhal ve své roli udržitelného správce planety, se stává výchozím bodem pro zkoumání nových metamorfóz univerza. Výstavní projekt vychází z myšlenky posthumanismu a inspiruje se úvahami o překračování hranic mezi člověkem, zvířetem, strojem i přírodními procesy. V kontextu tzv. „krajiny nepřítomnosti" se veškeré tradiční dichotomie – příroda versus kultura, organické versus umělé – ztrácí v hybridních formách existencí, kde biologické a syntetické struktury plynule splývají.

Tato možnost proměny naší planety ve více či méně vzdálené budoucnosti a obrat k post-lidskému prostředí ovlivňuje současné umělce a umělkyně, kteří ve svých projektech reflektují vztah mezi rychle se transformujícím technologickým světem, společností a ekosystémy, jež v současném světě ztrácí svou stabilitu. Prostřednictvím experimentálních instalací využívajících netradiční média i materiály kriticky vyzdvihují ekologické, sociální a technologické aspekty současnosti. 

V „krajině nepřítomnosti“ se přírodní a technologické prvky propojují do nových organických struktur, odolných i křehkých zároveň. Umění zde funguje jako nástroj imaginace i jako akt výstrahy, katalyzátor spekulací o budoucnosti, v níž lidská perspektiva ztrácí svůj dosavadní význam a přestává být měřítkem hodnoty a smyslu. Výstava otevírá prostor pro úvahy o novém uspořádání světa, v němž – ke své vlastní ironii – člověk přetrvává pouze v podobě fragmentů myšlenek, které již nemají žádného příjemce a jako v procesu „nové“ existence nepodstatný původní tvůrce materiálů, jež si příroda osvojila. Tato vize budoucnosti otevírá před návštěvníkem výstavy pohled do minulosti a současnosti, nad kterým stojí otázka po souvislosti a možnosti odklonu konce.