Jiří Štourač – Belveder

Obrazy Jiřího Štourače obohacují oba sály v přízemí renesančního letohrádku. Prvnímu prostoru dominují motivy středomořských architektur, interiérů a zátiší. V druhém, větším sále se návštěvník na velkoformátových plátnech setkává s figurální malbou. Malíř Štourač často zachycuje blízké osoby, ale konkrétní okamžik setkání přenáší do idealizovaného prostoru, výsledné postoje či gesta postav konstruuje na ploše plátna znovu a rozvážně. Jako kontrast a malé narušení klidného celku se v posledním těžišti výstavy nachází série černobílých ilustrací ke slavné knize Mor od Alberta Camuse. Klidný svět věcí, obraz jako transcendující membrána velkých otázek člověka, ale i vpád neuchopitelného nebezpečí, snad dokonce i jako konkrétní symbol, zrcadlo aktuálních nelehkých situací, v nichž se nacházíme – to je prostor, do kterého zve Jiří Štourač pozorovatele svého díla.

Renesanční stavbu nechal zbudovat kolem poloviny 16. století císař Ferdinand I. Habsburský italským mistrem Paolem della Stellou. Ten ji vyzdobil cyklem reliéfů – výjevů z řeckých a římských bájí. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších obrazových encyklopedií antické mytologie severně od Alp. Místy je soubor aktualizován o alegorie oslavující habsburského stavebníka a jeho rod. Návštěvník si bude moci jednotlivé renesanční výjevy snadno dešifrovat pomocí malého průvodce.

Ve velkém společenském sále v prvním patře Belvederu se nachází poslední velký obrazový cyklus natrvalo spojený se stavbou. Stěny tu zdobí série akademických nástěnných maleb od Christiana Rubena a jeho žáků z poloviny 19. století, zobrazujících vybrané kapitoly z českých dějin.

Otevření aktuální výstavy a samotného Belvederu doplňuje i bohatý doprovodný program.   

Jiří Štourač (* 1960, Nové Město na Moravě) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze (1979–1984), kde po sametové revoluci působil jako odborný asistent v ateliéru kresby u Jitky Svobodové (1990–1995). Ve své práci se nejprve zaměřil na médium kresby, od konce devadesátých let se ale soustřeďuje převážně na velkoformátovou malbu. Dlouhé roky se souběžně se svou volnou uměleckou tvorbou věnoval také restaurování středověkých nástěnných maleb a barokních fresek. Pravidelně vystavuje – v roce 2022 se v Litomyšli konala jeho samostatná výstava Loci Solitudinis. Práce Jiřího Štourače jsou zastoupeny v řadě soukromých i veřejných sbírek včetně Národní galerie. Příležitostně se zabývá i knižní ilustrací. Vedle Moru Alberta Camuse doprovodil černobílými uhlovými kresbami i Kytici Karla Jaromíra Erbena nebo Legendu o svatém Pijanovi Josepha Rotha. V současné době žije a tvoří v Bystrém u Poličky.