Norský saxofonista Jan Garbarek, který patří k předním osobnostem současného evropského jazzu, vystoupí po několika odkladech způsobených koronavirovou pandemií 24. srpna v pražském Foru Karlín.
Koncert je potvrzený včetně účasti všech prvotřídních hudebníků z Garbarkovy skupiny – německého klavíristy a hráče na elektrické klávesové nástroje Rainera Brüninghause, hvězdného indického perkusisty a bubeníka Triloka Gurtu a baskytaristy Yuri Danielse.
Jan Garbarek bývá právem označován za jednu ze stylotvorných figur evropského jazzu. Jeho nezaměnitelný, konejšivě melancholický tón se stal málem ochrannou známkou kultovního labelu ECM. Právě Garbarkovy nahrávky před půl stoletím přitáhly mezinárodní pozornost k invenční, dnes tak vlivné skandinávské scéně. Do Prahy se Jan Garbarek vrací více než půl století, byť s totalitou vynucenou pauzou. Poprvé se tu představil jako mladík v roce 1966, když na jejím prvním mezinárodním turné doprovázel zpěvačku Karin Krog. Účinkoval tehdy i na Karinině albu Jazz Moments. Mnohem později, v letech 1997 a 2010, vystoupil v Praze i ve slavném projektu s Hilliard Ensemble, prolínajícím citlivé saxofonové improvizace se středověkou vokální hudbou. V roce 2013 zahrál na Hradě v triu s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem a bubeníkem Trilokem Gurtu. Netřeba dodávat, že každá z návštěv vyzněla odlišně a krásně zároveň.
Jan Garbarek se narodil 4. března 1947 v norském Nysenu jako syn někdejšího polského válečného zajatce a dcery norského farmáře. Po učednických 60. letech, kdy mu učarovala divokost free jazzové avantgardy a debutoval jako kapelník albem Til Vigdis (1967), postupně začal budovat skutečně vlastní styl. Lyrický, prostý disonancí, vystavěný na hypnoticky i meditativně působících dlouhých tónech, nevšedních, ale lahodných melodiích a v neposlední řadě na práci s odmlkami a tichem. Po inspiracích pro svoje pojetí jazzu začal Garbarek pátrat nejen v evropské klasické hudbě či lidové muzice Skandinávie, ale také v muzikantských postupech pro nás exotických kultur.
V pořadí třetí saxofonistovo album Afric Pepperbird (1970) vydal tehdy začínající, dnes ikonický label ECM, do jehož „stáje“ patří Garbarek neodmyslitelně dodnes. V Garbarkově bohaté diskografii najdeme i společné nahrávky s mezinárodními ikonami jako Keith Jarrett, Ralph Towner, John McLaughlin či Bill Frisell, nemluvě o významných skandinávských hráčích jako Terje Rypdal nebo Bobo Stenson. Officium (1993), první společná nahrávka s britským vokálním kvartetem Hilliard Ensemble, dodnes patří k umělecky i komerčně nejúspěšnějším položkám katalogu gramofirmy ECM.
Ve
Foru Karlín zahraje mistr lyrické hry spolu s Jan Garbarek Group, sestavou prověřenou dlouhými lety intuitivní souhry. Německého klavíristu, hráče na elektrické klávesové nástroje, skladatele a také universitního pedagoga
Rainera Brüninghause jsme mohli slyšet už na Garbarkově albu Legend Of The Seven Dreams (1988). Krom toho má Rainer Brüninghaus za sebou spolupráci s Carlou Bley, Garym Burtonem nebo Bobbym McFerrinem.
Hvězdný indický perkusista a bubeník
Trilok Gurtu (též John McLaughlin či Barre Phillips) přijal v poslední dekádě roli Garbarkova dvorního koncertního bubeníka. Už dlouho předtím ale hostoval např. na Garbarkově nahrávce Visible World (1996), čímž vlastně saxofonistovi oplatil příspěvek na vlastní desku Living Magic (1990).
Také baskytarista
Yuri Daniels, proslulý medově sytými tóny svého nástroje, patří déle než dekádu k neodmyslitelným Garbarkovým sidemanům. Podílel se i na koncertním albu Dresden, zaznamenaném v roce 2007.