V pondělí 6. července bude veřejnosti opět zpřístupněn
Hrzánský palác. Tradičně se mohou zájemci z řad veřejnosti těšit na komentované prohlídky interiérů i venkovních prostor. V Hrzánském paláci zahrnuje
prohlídka Gobelínový sál, který část loňského roku sloužil jako náhradní jednací sál vlády, Strahovský salonek, pracovnou předsedy vlády, výstavy
Můj stát a Symboly republiky či
výhled z terasy, který si oblíbil i Tomáš Garrigue Masaryk.
Hrzánský palác je součástí řadové zástavby na jižní straně
Loretánské ulice při hraně hradčanského ostrohu. Přesná data stavby ani architekt nejsou známi. Objekt stojí na místě původně gotického domu, který ve 14. století patřil svatovítské kapitule a poté císařskému dveřníku Henslinovi.
V době, kdy se stal Hrzánský palác sídlem kapitulního proboštství, získal svou současnou vnější podobu. Zásadní přestavbu lze klást do období probošta Františka Kazimíra Strachovského rytíře ze Strachovic. Tehdy vzniklo dodnes dochované pozdně barokní průčelí do Loretánské ulice. Vyznačuje se prostým členěním bez výraznějších architektonických prvků, pouze hlavní osu zdůrazňuje segmentový štít zdobený znakem svatovítských proboštů a bosovaný portál, upomínající na renesanční přestavbu budovy. Z původní výzdoby se uvnitř dochovaly štukatury s figurálními, ornamentálními a heraldickými motivy a rokokové malované supraporty.
V současné době slouží objekt k reprezentačním účelům předsedy vlády České republiky.