S vynálezem cenově dostupných tiskařských strojů a levného papíru v 19. století došlo k zásadní proměně tradičního „informačního průmyslu“. Knihy, noviny a časopisy, které původně vycházely v malém počtu výtisků a byly luxusní výsadou hrstky vyvolených intelektuálů, se rychle staly populárním a rozšířeným společenským fenoménem. Souběžně s vydavatelským boomem se rozvíjel reklamní průmysl a vznikaly nové profese: grafik, novinář, reportér, redaktor, fotograf, tiskař, litograf atd. Ti všichni se podíleli na vytváření „druhé vrstvy reality“ (Jean Baudrillard), vytištěné na papíře a dodávané do kaváren a domácností rychle se rozrůstající střední třídy.

V přímé reakci na tyto technické a komunikační inovace začalo výtvarné umění procházet působivým procesem transformace. Jedním z nejdůležitějších témat v umění se následně stala formální abstrakce reality, neboť fotografie a tisk ovládly oblast dokumentace a zpravodajství, jež dříve byla doménou výtvarného umění.

Dalším krokem ve stále probíhajícím a plodném dialogu mezi masmédii a uměním byla kritická reflexe jejich role jako nástroje propagandy v obdobích vlády totalitních režimů. Například dadaismus byl bezprostřední reakcí na dezinformace šířené nacisty ve 30. letech 20. století. Pařížští „noví realisté“ svými dekolážemi a ambalážemi hravým, ale hloubavým způsobem reagovali na konzumerismus v poválečné západní Evropě. Vztah masmédií a umění vyvolal intenzivní dialog a přinesl pozoruhodné výsledky na obou stranách. Krátce – v období Bauhausu – umělecká a mediální sféra spolupracovaly: El Lisickij, Max Bill, Vasilij Kandinskij a mnozí další prosazovali utopické představy o lepším světě a využívali umění a média jako platformu pro své společensko-politické poselství.

V 60. letech 20. století podnítil převratné změny ve výtvarném umění nový přístup, který italský filozof Umberto Eco označil pojmem „opera aperta“. V 80. letech se v umělecké tvorbě prosadily další vlivy – feminismus, genderová studia a postkoloniální diskurz. Od konce studené války a nástupu globalizace je stěžejním aspektem uměleckého postoje kritické hodnocení mediálního průmyslu. A s blížícím se koncem tištěných materiálů umění provází i jistý přídech melancholie.

Všechna tato významná témata jsou zastoupena ve sbírce Annette a Petera Nobelových v Curychu. Umělecká díla začali sbírat v 80. letech 20. století, kdy Peter Nobel působil jako právník v jednom z předních švýcarských nakladatelství a v 90. letech byl ustanoven správcem pozůstalosti zesnulého spisovatele Friedricha Dürrenmatta. Od té doby se Nobelovi soustavně věnují sběratelství „press artu“ a jejich umělecká sbírka nyní obsahuje přes 2 000 uměleckých děl zaměřených na dialog umění a tisku.

Významný nezávislý kurátor Christoph Doswald vybral pro výstavu v DOXu širokou škálu uměleckých děl ze sbírky Annette a Petera Nobelových. Výstava HIT BY NEWS přináší pronikavý a kritický pohled na fascinující téma společnosti, která byla, je a nadále bude utvářena médii.