Gonzalo Rubalcaba

Od té doby ho časopis Piano & Keyboard Magazine v roce 1999 vybral jako jednoho z největších pianistů 20. století vedle takových osobností, jako jsou Glenn Gould, Martha Argerichová a Bill Evans; získal dvě ceny Grammy a dvě latinskoamerické ceny Grammy a prosadil se jako tvůrčí síla ve světě jazzu.

Narodil se 27. května 1963 v hudební rodině v Havaně. Jeho otec, klavírista, skladatel a kapelník Guillermo Rubalcaba, hrál také v orchestru Enriqueho Jorrína, tvůrce cha-cha-cha; jeho dědeček Jacobo Rubalcaba byl skladatelem klasických danzones a jeho dva bratři jsou rovněž hudebníci. Gonzalo, zázračné dítě, které už v šesti letech hrálo na bicí v otcově orchestru, se začal formálně vzdělávat o dva roky později, přičemž jeho hlavním nástrojem byl klavír, aby, jak jednou vzpomínal, "jen tak potěšil maminku". Vystudoval Institut výtvarných umění v Havaně, obor skladba, a v polovině svých let už pracoval jako bubeník i pianista v havanských hotelech, koncertních sálech a jazzových klubech. Po absolutoriu vstoupil přímo do života populárního hudebníka, cestoval po Kubě, Evropě, Africe a Asii s legendárním orchestrem Orquesta Aragón a také jako sideman v jazzových skupinách a od roku 1984 vedl vlastní afrokubánskou jazzrockovou fusion skupinu Grupo Proyecto.

Setkání s Gillespiem a v roce 1986 s Charliem Hadenem a tehdejším prezidentem Blue Note Records Brucem Lundvallem připravila půdu pro to, aby se Rubalcabův talent konečně představil jazzovému publiku ve Spojených státech. Tato léta dokumentuje řada nahrávek z Havany a německého Frankfurtu, včetně tří vynikajících nahrávek s jeho kubánským kvartetem na německé značce Messidor : Mi Gran Pasión (1987), Live in Havana (1989) a Giraldilla (1990). V roce 1991 se Rubalcaba přestěhoval do Dominikánské republiky a v roce 1996 se usadil v Miami.

Jeho mezinárodní nahrávací kariéra, která zahrnuje tituly jako Discovery – Live at Montreux, Images-Live at Mt. Fuji, The Blessing, Suite 4 y 20, Rapsodia, Diz a Imagine – Gonzalo Rubalcaba v USA, mu vynesla 16 nominací včetně cen Grammy a Latin Grammy. Grammy získal za Nocturne (2001) a Land of Sun (2004), dvě kolekce latinskoamerických balad a boleros, které nahrál s basistou Charliem Hadenem, a latinskoamerické Grammy za Solo(2006) a Supernova (2002).

V roce 2010 založil Rubalcaba společně s podnikatelem Garym Galimidim vydavatelství 5Passion Records a od té doby vydává nejen Rubalcabovy nejnovější nahrávky, jako jsou Fe (2011), XXI (2012), Volcan (2014), Live Faith (2015), na Latin Grammy nominovaná Suite Caminos (2015) a Charlie (2016), ale také alba umělců, jako jsou Will Vinson, Ignacio Berroa, Yosvany Terry a mnoho dalších. Kromě 5Passion se Gonzalo v roce 2020 připojil k rodině vydavatelství "Top Stop Music", aby nahrál/vydal na Grammy nominované album Viento y Tiempo live v Blue Note Tokyo se skvělou zpěvačkou Aymée Nuviola. Rubalcaba odráží svůj zájem o hudební vzdělávání a v roce 2015 se stal členem pedagogického sboru Frost School of Music na University of Miami. V roce 2020 založil vlastní akademii Rubalcademy, která nabízí hudebníkům po celém světě mistrovské kurzy na dálku.

V témže roce došlo k restrukturalizaci jeho nezávislého vydavatelství 5Passion Records ve spolupráci s podnikatelem Arielem Lópezem a k vydání alba SKYLINE, na kterém se sešli staří přátelé Ron Carter a Jack DeJohnette. Naposledy byl Gonzalo Rubalcaba nominován společně se zpěvákem, skladatelem popové a soulové hudby Jonem Secadou s albem "SOLOS" na cenu Latin Grammy 2021, a to pod hlavičkou vydavatelství Oleta Music.