Když byly Federicovi pouhé dva roky, prodavač v hudebninách řekl jeho matce, že je její syn obdařen výjimečným darem. Přihlásila ho tedy na lekce klavíru, kam docházel každý den po škole. V neděli pak s nadšením sledoval zkoušky městského orchestru. Svou první desku The Housboat and the Moon však Federico Albanese vydal až po dlouhých letech, v roce 2014. Na úspěšný konceptuální debut pak italský hudebník navázal druhým albem New Meister (2016), které propojuje klasickou hudbu s popem a svěží elektronikou. Tu třetí v pořadí, By the Deep Sea (2018), se však rozhodl vzít z úplně jiného úhlu.
„Zjistil jsem, že hudba je takový dopravní prostředek, který vás provází jednotlivými emocemi a pocity. Může to mít pozitivní výsledky – konkrétně u mě z toho vyšla píseň Lantern. Ale občas je složité s tím, co se vám děje v hlavě, naložit. Chvíli to necháte být, a najednou je všechno pryč. Řekl jsem si, že prostě vezmu všechnu hudbu, která se mi líbí, a vytvořím z ní desku. A ono to nějakým záhadným způsobem funguje. Jazz, klavír, kytara, klarinet, punk rock, new age – to všechno najdete v mých písních.“ říká Federico o svém procesu psaní písní a vyrovnávání se s emocemi
7. února 2025 vydal Federico zbrusu novou desku Blackbirds and the Sun of October, kterou představí i v Atriu Žižkov.