Letošní pojetí tradiční výstavy historického uměleckého řemesla na Státním zámku ve Vranově nad Dyjí se výrazně vymyká běžnému rámci sezonních akcí. Je uspořádán díky úzké spolupráci mezi Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a Národním památkovým ústavem.
Veřejnosti nabízí ojedinělý, mimořádně kvalitní soubor keramických výrobků rozprostřených na časové ploše od 70. let 18. století do 70. let 19. století. Zastoupena je v něm produkce anglických, francouzských, italských, německých, rakouských, uherských, ruských, lucemburských a belgických manufaktur.
Z českého a moravského prostřední se mimo jiné uplatňují kameninové továrny v Praze, Týnci, Staré Roli, Dalovicích, Kravsku, Teplicích, Děčíně a také ve Vranově nad Dyjí, kde v 19. století působila významná manufaktura vyrábějící jemnou kameninu v anglickém stylu. Ta je dodnes bohatě zastoupena i v instalacích interiérů vranovského zámku.
Reprezentativní kolekce ze všech období vranovské produkce z dvacátých až padesátých let 19. stol je tak návštěvníkům přístupná při klasickém prohlídkovém okruhu, který lze samozřejmě spojit s návštěvou výstavní expozice. Výstava umožňuje pochopení inspiračních zdrojů a osobitého projevu každé z továren, jejich specifické přínosy technologické i umělecké, pro samotný Vranov je logickým propojením s místní tradicí.
V širším smyslu pak poskytuje ojedinělou příležitost rozšířit poznání o tomto důležitém uměleckoprůmyslovém odvětví a o jeho projevech, které svou kvalitou a estetickou úrovní oslovují i současnou dobu. Výstavní expozice je instalována v bývalé kočárovně zámku před vstupní branou.
Zahájena bude slavnostní vernisáží ve čtvrtek 19. června 2014. Veřejnosti bude přístupná celkem tři sezony – vždy v červnu a září od 10 do 16 hodin, v červenci a srpnu od 10 do 17 hodin, mimo tuto dobu po domluvě se správou zámku.
Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu cca 25 km od Znojma patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského hradu poprvé připomínaného k roku 1100.
Současnou podobu mu vtiskla po ničivém požáru v roce 1665 hrabata z rodu Althannů. Ti podle projektu dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků a následně vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Dnes je zámek jako národní kulturní památka situovaná v západní části Národního parku Podyjí v péči českého státu.