Josef Bolf: Tušení stínu

V nových dílech se vrací k technice škrábaných obrazů, kterou víceméně opustil před téměř deseti lety. Na první pohled se však jedná o odlišné práce. Zcela zásadně do formy vstoupila nedávná malířská zkušenost, jakási „čistá malba“, kterou představil na samostatné výstavě ve Špálově galerii. Z odstupu se tato etapa zdá pro následný vývoj zcela zásadní. Přes zřejmou odlišnost však Bolf rozvíjí i témata, která se u něj objevovala již dříve, dochází ale k jejich prolínání do ostatních možných světů. Pro naznačení těchto vazeb a odkazů jsou do souboru vystavených děl zařazeny i některé starší práce, včetně řady dosud nevystavených obrazů.

Místo, kde jsou obrazy vystaveny, může často inspirovat k řešení specifických otázek tvorby, tedy jak formy, tak obsahu. Není ani výjimkou, když Josef Bolf pokresluje či pomalovává samotné výstavní prostory. Také na ochozu prvního patra Veletržního paláce vzniklo jedno nové dílo, site specific kresba na panelu, umístěném v respiriu, tedy v prostoru společném s probíhající výstavou sochaře Alberta Giacomettiho. Takové spojení samo o sobě otevírá poměrně zajímavé otázky. Bolfova zrcadlová stěna je orientována do prostoru Malé dvorany a vlastně odráží a zmnožuje hlavní výstavu na ochoze. Dotváří tak celkový pocit propojenosti a vzájemné interakce, prolínání různých prostorů a obrazových vjemů, odkrývá další možnosti jejich vnímání.

Josef Bolf (1971) se narodil v Praze. V letech 1990–1998 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Jiřího Načeradského, Vladimíra Kokolji a Vladimíra Skrepla. Mezi lety 1996 a 2002 byl společně s Jánem Mančuškou, Janem Šerých a Tomášem Vaňkem členem skupiny Bezhlavý jezdec. Jeho díla jsou součástí předních tuzemských sbírek, sólové výstavy měl kromě řady českých galerií i v Paříži, Berlíně, New Yorku nebo Curychu.