Návštěvníkům Bratislavského hradu a poté i návštěvníkům
Historické budovy Národního muzea v Praze výstava
odvypráví příběh, jak se zpočátku nereálný projekt Československa stal skutečností. Přiblíží dějiny společného státu Čechů a Slováků; ukáže to, co nás spojovalo i rozdělovalo. Vztahy mezi národy vykreslí i na pozadí skutečných osudů konkrétních lidí.
Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava mapuj
e všechny klíčové okamžiky bouřlivého 20. století, ale též
konkrétní osudy obyčejných lidí. 1200 předmětů doplněných audiovizuálními dokumenty a interaktivními prvky návštěvníkům připomene, jak se Československu žilo, jaké hodnoty vyznávalo a čím dodnes inspiruje svět. Vedle exponátů připomínajících každodenní život je výstava plná unikátních předmětů mapujících osudové okamžiky. Poprvé v historii na ní návštěvníci mohou spatřit zcela jedinečný soubor nejvýznamnějších dokumentů našich dějin, jako jsou
originály Pittsburské dohody, Mnichovské dohody, Československé ratifikace mírových dohod nebo Deklaraci Hácha – Hitler, jejímž podpisem byla ukončena existence meziválečného Československa. Celý projekt doprovází
bohatý doprovodný program včetně speciálních akcí pro školy.
Pittsburská dohoda
Dohoda, kterou 31. května 1918 (přestože je na dokumentu datum 30. května 1918) v americkém Pittsburghu podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem, který také text dohody při své návštěvě USA zformuloval. Základem dohody byl souhlas výše zmíněných stran se spojením Čechů a Slováků v budoucím společném státě. V rámci dohody mělo mít Slovensko samostatnou státní správu, parlament a soudnictví. Jedná se o klíčový dokument pro vznik společného státu Čechů a Slováků.
Zapůjčeno: Senator John Heinz History Center, Pittsburgh, USA
Ratifikační smlouvy z Versailles, Saint-Germain a Trianonu
Tři exempláře smluv versailleského systému, kterými zástupci Československa přijímají jejich výsledky. Každá z ratifikačních smluv obsahuje výsledek dohod s poraženými státy, tzn. s Německem (Versailleská smlouva), Rakouskem (Smlouva ze Saint-Germain) a Maďarskem (Trianon), které svým podpisem ratifikují Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš.
Zapůjčeno: Francouzský diplomatický archív, Paříž, Francie
Mnichovská dohoda
Dohoda byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově zástupci Německa (Adolf Hitler), Itálie (Benito Mussollini), Francie (Édouard Daladier) a Velké Británie (Neville Chamberlain) a jejím obsahem je dohoda těchto mocností o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Ve svých dodatcích diktuje Československu i odstoupení části území Polsku a Maďarsku. Československo nebylo k projednávání ani podpisu této dohody přizváno.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN
Vídeňská arbitráž
Výsledek jednání o maďarsko-československé hranici, které probíhalo do 2. listopadu 1938 ve vídeňském Belvederu. Protokol podepsali zástupci Německa, Itálie, Maďarska a Československa. Československo muselo odstoupit značná území jižního a východního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Arbitráže byly vyvolány jako důsledek mnichovské dohody.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN
Protokol Hácha – Hitler
Originál dokumentu podepsaného v Berlíně 15. března 1939, na jehož základě prezident Československa (Emil Hácha) a ministr zahraničí (František Chvalkovský) dávají osud území a obyvatelstva Čech a Moravy pod ochranu Německé říše a zajišťují, že okupace českého území proběhne bez odporu místního obyvatelstva a armády. Za Německo protokol podepsal ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop. Prezident Hácha podepsal dokument až po dlouhém tvrdém nátlaku a vyhrožování ze strany Adolfa Hitlera a dalších nacistických představitelů. Několik hodin poté německá armáda obsadila území Čech, Moravy a Slezska. Emil Hácha se večer 15. března 1939 vrátil do již okupované Prahy, kde ho na Pražském Hradě očekával Adolf Hitler.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN