České země uprostřed Evropy na mapách a plánech Národního archivu

Národní archiv zahajuje výstavu zaměřenou na témata a historické souvztažnosti mezi českými zeměmi a dalšími regiony Evropy v období aktuálního předsednictví České republiky v Radě EU, která se koná ve výstavním sále v archivním areálu v Praze na Chodovci. Kontakty českých zemí s evropskými zeměmi, hospodářské i kulturní, dokumentují kromě jiných archiválií početné mapy a plány období 17.–19. století uložené v Národním archivu. Prezentované archiválie tvoří jedinečnou součást evropského kulturního dědictví. Výstavu doplňují zapůjčené trojrozměrné předměty z dalších paměťových institucí a ze soukromých sbírek, např. 8 mm velký agregát zlata zarůstající do křemene ze Šlojířské žíly dolu Pepř z Jílového u Prahy nebo unikátní plastická mapa panství Bynovec s částí Českého Švýcarska z roku 1911.

Tematicky se výstavní projekt zaměřuje na dva základní okruhy. První představuje didakticky pojaté vazby, které nás někdy vydělují a jindy spojují s Evropou, jíž jsme součástí. Každé z vybraných témat (hranice, lesy, montana – nerostné bohatství, řeky a vodní díla, doprava, architektura a urbanismus) poukazuje na vazby s některou sousedící evropskou zemí, ale zároveň mají přesah do širšího evropského prostoru. I takové je dědictví tolik vzpomínané a občas i trochu zatracované Habsburské podunajské monarchie, promítnuté do aktuální i nedávné současnosti. Informace obsažené v kartografických archiváliích jsou ideálním prostředkem pro vyjádření a pochopení takových vzájemných vazeb.

Druhý okruh výstavy naopak prezentuje to, co české země ve svém vývoji a Česká republika v současnosti přinesly a přinášejí Evropě a v jaké se tak děje podobě a formě. Není samozřejmě reálné prostorově představit vše, co by bylo možné považovat za evropské či světové kulturní dědictví, tudíž bylo nutné pro stěžejní část výstavy sáhnout pouze k vybranému reprezentativnímu „vzorku“. Staly se jimi po zásluze národní hřebčín Kladruby nad Labem s chovnou stanicí koní českého plemene starokladrubských koní, dále je to lázeňství, které si vydobylo uznání a získalo světový věhlas i za oceánem a konečně ojedinělý stavební sloh „barokní gotika“, nedílně spjatý s působením geniálního architekta té doby Jana Blažeje Santini-Aichla.

Zároveň výstava nabízí ukázku využití počítačové grafiky a výpočetní výkon grafických stanic umožňující vytvořit virtuální prostředí, které bylo dosud doložené pouze v historických vyobrazeních. Vizualizace je možné použít pro prezentaci historického vývoje místa nebo pro ověření podkladů pro rekonstrukci zahradní architektury.
.
Výstava se koná v prostorách Národního archiv, otevřeno je denně.